Obdivuhodní a zruční Holanďané
16.-18. století

Bewonderenswaardig en bekwame Nederlands
16e-18e eeuw

Po skončení Osmdesátileté války (1568-1648) za nezávislost se Holandsko s pomocí Anglie a Francie vymanilo z nadvlády španělských Habsburků. Velmi brzy poté se Holanďané stali významnou námořní i koloniální velmocí. Byl podporován rozvoj vědy, řemesel, umění atd. To přineslo prudký ekonomický růst a rozvoj námořnictva a zámořského obchodu. 17.století se též označuje za holandský zlatý věk. V této době holandské loďstvo zabezpečovalo 50% veškerého světového obchodu.

Zpočátku Holanďany více zajímal obchod a podíl na trhu než získávání a správa kolonií a válkám se také raději vyhýbali. S vládci místních území byl dojednán pronájem části pozemků pro obchodní stanice nebo byla sjednána úmluva o vzájemné toleranci a podmínky obchodu. Obchodní společnosti časem odkoupily další pozemky a zvětšovaly svou moc, monopol a ziskovost. Mezi mnoha obchodními spolky byly nejslavnější Holandská Východoindická společnost a Holandská Západoindická společnost (A.Heřman). Král, a tedy stát, se v těchto koloniálních záležitostech angažoval až po krachu těchto obchodních společností koncem 18.století. Většinu kolonií či pozemků se stanicemi ztratili Holanďané za napoleonských válek vpádem Britů či Francouzů. Obdivuhodní a zruční holandští námořníci si zasloužili respekt nejen pro svou vytrvalost a obchodního ducha, ale také za svůj nemalý podíl na objevování světa v 16. a 17.století.

AAK, HOLANDSKÝ ÁK – AR هولاندسكو آك; DA Aak, Hollandske aak; DE Aak, Niederländisch aak; EL Ολλανδός Ακ; EN Aak, Dutch aak; ES Holandés aak; FR Aak, Néerlandais aak; HI डच एके; IT Olandese aak; JA オランダ語はしけ; NL Aak, Nederlandse aak; NO Aak, Nederlandske aak; PT Holandês aak; RU Аак, Голландский аак; SV Aak, Holländska aak; TR Hollandalı aak; ZH 荷蘭人駁船.

Nezaměňovat s říčním člunem Dolnorýnský ák, viz čluny.

Holandský ák je malá rybářská i nákladní plachetnice. Vznikla počátkem 16. století a byla používána do 20. století. Byl účelově stavěn pro rybolov úhořů, platýsů, mušlí, sběr řas apod., ve vnitrozemských vodách a kanálech. Díky svému štíhlému trupu a malému ponoru se uplatnil i jako nákladní loď. Název ák je obecný termín fríského původu pro rybářské plavidlo. V 19. století se díky oceli vyvinul nový typ nákladní lodi viz dále kliprák (Klipperaak). Dosud se áky ojediněle používají k rybolovu, ale hlavně jako jachty či sportovní plavidla.

Holandský ák se během času vylepšoval na mnohé podtypy podle výbavy, velikosti, rychlosti, takeláže, zda má klasický či ocelový trup atd. Zde je výčet známých variací áků: Balant, Baquet, Beitelaak, Boeieraak, Dekaak, Dortenseaak, Hasselteraak, Herna, IJsselaak známý také jako Stevenaak, Lemsteraak, Palingaak (dorpava živých úhořů), Samoreus, Schoeneraak, Visaak, Wieringeraak (k lovu platýsů, mušlí a sběru řas), Westlander, Zandaak atd.

Dlouhý a úzký trup měl profil hranatého U s plochým dnem bez kýlu, kolmou zádí, ostrou vyklenutou přídí a jednou palubou. V podpalubí se nacházela malá kabinka a sklad ryb. Kormidlo na zádi bylo značně široké. V současnosti se áky staví podle účelu s různými profily trupů a vnitřní výbavou, např. obytné jachty, v prostoru pro sklad je obytná kajutka. Stěžeň byl jednodílný s ráhnovou vratiplachtou a stěhovkou na přídi.

 

BILANDER – AR بلندر (مركب); DA Bilander; DE Bilander; EL Μπιλλάντερ; EN Bilander; ES Balandra; FR Bélandre; HI बेलैंडर; IT Bilandro; JA ベイランダー; NL Billander; NO Bilander; PT Bilandro; RU Билландер; SV Bilander; TR Belander; ZH 海湾着陆器.

Středně velká holandská obchodní loď pro plavbu při pobřeží a na kanálech. Byla používaná od 18. století až dodnes.

Trup je oblý s plochým dnem, má dvě paluby. Dva trojdílné stěžně, zadní vyšší. Obvykle má pět ráhnových a jednu arabskou vratiplachtu a na jednodílném čelenu stěhovku s kosatkou.

 

BOJER – AR بوير; DA Smakker, Bojert; DE Bojer, Boj, Boier, Boeijer, Boeyjer, Booyer; EL Βοιερο; EN Bojort; ES Bojero; FR Boyér; HI बोयर; IT Boyero; JA ボイラー; NL Boyeer; NO Bojert; PT Bojero; RU Бойер; SV Bojort; TR Boyer; ZH 博耶.

Bojer se používal od 17. do 19. století především pro kladení bójí a přepravu nákladů při pobřeží a mělčinách. Bojer se v historii vyznamenal natolik, že švédská města Kristinehamn a Vänersborg mají bojer ve svých erbech.

Trup byl nízký, oblý s plochým dnem, jednou palubou a přístřeškem pro posádku, později kajutou. Bojer byl původně jednostěžňový. Dvojstěžňový měl zadní krátký jednodílný stěžeň s latinskou plachtou. Přední dvojdílný stěžeň s ráhnovou rozpěrovou vratiplachtou a na čelenu byla stěhovka a blinda.

 

TYP LODĚ

Holandský ák

Bilander

Bojer

BĚŽNÁ VE STOLETÍ

16.-dosud

18.-21.stol.

17.-19.stol.

CELKOVÁ DÉLKA

10-20 m

25-30 m

14-25 m

DÉLKA NA ČÁŘE PONORU

9-18 m

24-28 m

8-20 m

ŠÍŘKA

3-5 m

8-9 m

4-7 m

POMĚR ŠÍŘKY K DÉLCE

1/3-1/4

1/3

1/2-1/3

VÝŠKA TRUPU/Z TOHO PONOR

2-3 m/1 m

4-5 m/2 m

4-5 m/1 m

PALUBY/Z TOHO DĚLOVÉ

1/0

1/0

1/0

HMOTNOST LODĚ

1-10 tun

40-60 tun

 

UŽITEČNÁ NOSNOST

4-12 tun

80-100 tun

5-10 tun

VÝTLAK

6-25 tun

150-200 tun

 

OBVYKLÝ POČET STĚŽŇŮ

1

2

2

VÝŠKA HLAVNÍHO STĚŽNĚ

12-25 m

25-30 m

10-12 m

POČET A TYP PLACHET

L/V/R S + S K L B

1V+1S

2R1L/3R+1S1K

1L/1V/1S+1B

CELKOVÁ PLOCHA PLACHET

±80-320 m²

±350 m²

±60-100 m²

PÁRY VESEL/MUŽI U VESLA

4/1

X

X

MAX. UZLOVÁ RYCHLOST

6-8 uzlů

8-10 uzlů

5-7 uzlů

POČET DĚL Z/B/P

X

X

X

POČET ČLENŮ POSÁDKY

1-6

15-25

3-40

ZAJÍMAVOSTI

 

 

 

 

BUIS, HERYNEK BUIS – AR بوت الدنماركي; DA Busse; DE Büse, Beus; EL δανική βάρκα; EN Herring buss; ES Buzza; FR Herring buss; HI डेनिश बॉट; IT Buzza, Bucia, Bucius; JA デンマークのボート; NL Buis, Haringbuis; NO Busse; PT Buzza; RU Датский бот; SV Busse; TR Danimarka teknesi; ZH 丹麥船.

Vznikl v Holandsku úpravou skandinávského typu lodi nazývané bǘza. Byl používán od 15. století do počátku 20. století. Ve Středozemním moři, zejména v 15.-16. století, byla italská varianta známá jako buzza, bucia nebo bucius. Byl používán pro pobřežní plavby obchodníků, kurýrní služby a také buis hojně využívali rybáři při lovu sleďů (herinků). Rybářská varianta byla stavěna s vyššími boky a minimem lanoví na bocích pro snazší práci se sítěmi. Pro své dobré plavební vlastnosti a jednoduchou konstrukci byl vzorem pro francouzský viz lugr.

Trup byl zpočátku podobný vikingským langskipům, oblý, protáhlý s vysokými boky a jednou palubou. Vyšší záď a nižší příď byly zakončeny tupými břity. Časem se příď i záď stavěla v rovině a dno se zploštilo. Kormidlo zavěšené na vazu se ovládalo pákou.

Měl tři jednodílné vyjmutelné stěžně, každý se čtvercovou ráhnovou plachtou. Od 17. století dva jednodílné stěžně. Na zadním jednu ráhnovou nebo latinskou plachtu, na předním dvě ráhnové plachty a na čelenu kosatku.

 

DOGER – AR خنجر الصيد; DA Dogger; DE Dogger; EL Ολλανδικό αλιευτικό σκάφος; EN Dogger; ES Doger; FR Doger; HI दो आदमी मछली नाव; IT Dogger; JA ドガー; NL Dogger; NO Dogger; PT Doger; RU Догр; SV Dogger; TR Hollandalı balıkçı teknesi; ZH 多格.

Rybářská plachetnice ze 17. století používaná i k obchodu a dopravě při pobřeží a na holandských kanálech.

Trup byl oblý s plochým dnem a jednou palubou. Kajuty byly na zádi v nástavbě i v podpalubí. Měl dva stěžně. Zadní jednodílný s ráhnovou vratiplachtou a přední dvojdílný s ráhnovou plachtou. Na jednodílném čelenu byla kosatka.

 

FLIBOT, LOĎ Z VLIELANDU – AR قارب من فليلاند; DA Båd fra Vlie; DE Boot von Vlie; EL Πλοίο από το Βλέι; EN Flyboat, fly-boat, fly boat; ES Barco desde Vlie; FR Bateau de Vlie; HI वलीलैंड से नाव; IT Barca da Vlie; JA フリーラント発のボート; NL Vlieboot; NO Båt fra Vlie; PT Navio de Vlie; RU Лодка из Влиланд, Флийбот; SV Båt från Vlie; TR Vlie'den tekne; ZH 從弗利蘭島出發的船.

Název lodi je podle oblasti původu Vlielandu, zkráceně Vlie (čti Flí). To se nesprávně do angličtiny překládá jako Fly (Flaj), což je bohužel zdrojem záměn. Kvůli špatnému překladu z holandštiny do angličtiny proto nezaměňujte s:

  • létajícím člunem (flying boat), což je plovoucí letadlo např. Consolidated PBY Catalina z 2. světové války;
  • Letajícím Holanďanem (Flying Dutchman), což je typ závodní olympijské plachetnice z let 1960-92.

 Flibot vznikl v 16. století v holandské oblasti Vlielandu a byl používán do 19. století. Měl malý ponor a mohl plout po řekách hluboko do vnitrozemí, proto původně sloužil pro obchod a přepravu nákladu. Po vypuknutí Osmdesátileté války za nezávislost Holandska byly fliboty holandskými rebely z Watergeuzenu přestavěny na válečné lodě se dvěma nebo se třemi stěžni a osmi až dvaceti děly. Podobaly se karavelám, na svou dobu byly levné, rychlé, obratné, dobře ovladatelné s dobrou výzbrojí a výhodou malého ponoru. Pro tyto vlastnosti byly využívány i únosci a piráty v evropských pobřežních vodách.

 Válečné fliboty se proslavili mj. v roce 1588 v Dunkerque. Tehdy třicet flibotů pod velením admirála  Justinuse van Nassau  zabránilo vojsku generála Alessandra Farnese, vévody z Parmy, nalodit se do lodí flotily FELICISSIMA ARMADA, jejímž cílem byla invaze v Anglii, viz vicevelkoadmirál Juan Martínez de Recalde. Od konce 17. století fliboty jako válečné lodě už nevyhovovaly, přesto byly dál stavěny pro rybolov a nákladní dopravu. Holandský název vlieboot či anglický flyboat se staly synonymem pro rychlá plavidla.

 Trup s kýlem byl široký s oblými boky, plochým dnem, vysokou zdobenou oblou zádí, oblou přídí a jednou palubou. Kormidlo bylo ovládané pákou z podpalubí.

Malé fliboty měly dva jednodílné stěžně. Na zadním stěžni byla jedna latinská nebo ráhnová plachta, na hlavním stěžni dvě ráhnové plachty a na jednodílném čelenu jedna blinda. Velké fliboty měly zadní stěžeň jednodílný s latinskou plachtou. Hlavní a přední trojdílné stěžně měly každy dvě ráhnové plachty. Na přídi byl dvojdílný čelen s blindovou plachtou.

 

TYP LODĚ

Buis

Doger

Flibot

BĚŽNÁ VE STOLETÍ

15.-20.stol.

17.-19.stol.

16.-19.stol.

CELKOVÁ DÉLKA

23 m

20-23 m

12-25 m

DÉLKA NA ČÁŘE PONORU

20 m

18-20 m

10-20 m

ŠÍŘKA

5 m

6-7 m

5-8 m

POMĚR ŠÍŘKY K DÉLCE

1/4

1/3

1/2

VÝŠKA TRUPU/Z TOHO PONOR

5-6 m/1-3 m

3-4 m/2 m

3-4 m/1-2 m

PALUBY/Z TOHO DĚLOVÉ

1/0

1/0

1/1

HMOTNOST LODĚ

 

 

 

UŽITEČNÁ NOSNOST

 

20-40 tun

 

VÝTLAK

60-100 tun

 

70-200 tun

OBVYKLÝ POČET STĚŽŇŮ

2

2

2-3

VÝŠKA HLAVNÍHO STĚŽNĚ

18-25 m

15-20 m

15-22 m

POČET A TYP PLACHET

L/V/R S + S K L B

1R/2R+K

1V/1R+1K

1L/2R+1B

1L/2R/2R+1B

CELKOVÁ PLOCHA PLACHET

±370 m²

±210 m²

±300-400 m²

PÁRY VESEL/MUŽI U VESLA

X

X

X

MAX. UZLOVÁ RYCHLOST

7-9 uzlů

6-8 uzlů

8-10 uzlů

POČET DĚL Z/B/P

X

X

2/4-16/2

POČET ČLENŮ POSÁDKY

6-10

2-10

15-40

ZAJÍMAVOSTI

 

 

Zajistili vítězství v bitvě u Gravelines 1588.

 

FLUJTA – AR الناي، شيب; DA Fløyt; DE Fleute; EL Φλούιτ; EN Fluyt; ES Filibote; FR Flûte; HI बांसुरी जहाज; IT Fluyt; JA フリュート; NL Fluitschip; NO Fløyt; PT Filibote; RU Флейт; SV Flöjtskepp; TR Filinta; ZH 福祿特帆船.

 

Bohužel se velmi často nejen na internetu vyskytuje nesprávný název „flauta“, což je hudební nástroj.

Velká obchodní nebo válečná loď, která vznikla koncem 16. století a byla používána do 18. století. Revoluční pro tento typ lodě byl hruškovitý profil trupu s plochým dnem a nejširší část trupu byla vždy pod vodou, tedy pod čarou ponoru. Stavitelé tak dostali hlavní skladovací prostor a zátěž pod hladinu, tím snížili těžiště a zlepšili stabilitu lodě. Ve srovnání s galeonou (viz Dobyvatelé ze Španělska) měla flujta při stejné nosnosti menší ponor. To bylo důležité pro plavbu v holandských mělkých přístavech a kanálech. Další výhodou byly nižší platové náklady na provoz, při stejném objemu zboží mohla být menší posádka než u galeony. To bylo důvodem proč se flujta stala oblíbeným typem obchodní lodi i u ostatních národů.

Flujta se často zaměňuje s obchodní galeonou. Rozdíl je patrný u předního stěžně, galeona tam měla nástavbu tzv. kastel, který flujta buď neměla nebo byl velmi nízký. Druhým, méně zřetelným rozdílem, byla nižší zadní nástavba (kastel) u flujty. Válečné flujty byly šestou třídou řadových válečných lodí s výzbrojí 20-30 děl menších ráží (liber).

Trup byl žebrové konstrukce s kýlem se dvěma palubami, hruškového profilu, nejširší na čáře ponoru či pod ní a směrem nahoru se hodně zužoval. Zaoblená příď se zdobeným galionem. Záď zakončená zrcadlem, přečnívající úzkou nástavbou a ohrazenou galerií, bývala bohatě zdobena pozlacenými řezbami.

Stěžně byly zadní jednodílný s latinskou plachtou, přední dva dvojdílné se dvěma ráhnovými plachtami a na přídi čelen  s blindovou plachtou. Válečná flujta měla v pozdějších letech přidány horní návětrnou plachtu u zadního stěžně a brámové plachty na hlavním a předním stěžni a na čelenu čelenový peň s ráhnovou plachtou.

 

HUKERJACHT, HUKRJACHT – AR يختعاهرة; DA Høkeryacht; DE Hukeryacht; EL Χούκερ Θαλαμηγός; EN Howkeryacht, Hookeryacht; ES Hukeryate; FR Hourqueyacht, Houcreyacht; HI पतुरिया नौका; IT Hookerpanfilo; JA フッカーヨット; NL Hoekerjacht; NO Hukkertyacht, Høkkertlystbåt; PT Hukeriate; RU Гукоряхт, Гукаряхт, Гукряхт, Гукеряхт, Хукеряхт; SV Hökeryacht; TR Hukeryat; ZH 胡克遊艇.

Holandská variace severoevropského hukeru, přizpůsobená pro plavbu při pobřeží a kanálech, užívaná jako hlídková, dopravní a obchodní loď. Používala se od 18. století až dodnes. Díky vysokému kormidlu s pákou mohl loď ovládat pouze jeden muž a další čtyři muži ovládali jenom plachty.

Trup byl oblý s plochým dnem a jednou palubou. Příď s břitem oblá, záď se zrcadlem a vysokým kormidlem. Záďová nástavba s kajutami. Měl dva stěžně, zadní dvojdílný s ráhnovou vratiplachtou, přední třídílný s ráhnovými plachtami a ráhnovou vratiplachtou. Jednodílný čelen na přídi s kosatkou a létavkou. Pouze hlídková a dopravní varianta byla vyzbrojena na svou obranu až osmi děly.

 

 

TYP LODĚ

Flujta

Vál. flujta

Hukerjacht

BĚŽNÁ VE STOLETÍ

16.-18.stol.

17.-18.stol.

16.-18.stol.

CELKOVÁ DÉLKA

33-45 m

40-60 m

25-30 m

DÉLKA NA ČÁŘE PONORU

30-40 m

35-50 m

20-24 m

ŠÍŘKA

7-9 m

8-12 m

6-7 m

POMĚR ŠÍŘKY K DÉLCE

1/4

1/4

1/3

VÝŠKA TRUPU/Z TOHO PONOR

10-12 m/3 m

10-12 m/4 m

4-5 m/2 m

PALUBY/Z TOHO DĚLOVÉ

2/1

2/2

1/1

HMOTNOST LODĚ

200-300 tun

300-400 tun

 

UŽITEČNÁ NOSNOST

300-600 tun

300-600 tun

80-120 tun

VÝTLAK

700-1000 tun

800-1100 tun

 

OBVYKLÝ POČET STĚŽŇŮ

3

3

2

VÝŠKA HLAVNÍHO STĚŽNĚ

25-35 m

30-45 m

20-25 m

POČET A TYP PLACHET

L/V/R S + S K L B

1L/2R/2R+1B

1L/2R/2R+1B1R

nebo

1R1L/3R/3R+1B1R

1V/1V3R+1K1L

CELKOVÁ PLOCHA PLACHET

±750 m²

±850-950 m²

±300 m²

PÁRY VESEL/MUŽI U VESLA

X

X

X

MAX. UZLOVÁ RYCHLOST

9-11 uzlů

9-11 uzlů

11-13 uzlů

POČET DĚL Z/B/P

0/10-20/0

2/20-30/0

0/8/0

POČET ČLENŮ POSÁDKY

40-80

80-300

5-20

ZAJÍMAVOSTI

V 17. století byly páteří obchodního loďstva.

 

 

 

KLIPR ÁK, KLIPRÁK – AR مجز آك; DA Klipperaak; DE Klipperaak; EL Κλίπρ Ακ;  EN Klipperbarge; ES Cliper aak; FR Clipperaak, Klipperaak; HI क्लिपर एके; IT Clipperaak; JA クリッパーはしけ; NL Klipperaak; NO Klipper aak; PT Clipperaak; RU Кли́пераак; SV Klipperaak; TR Clipperaak, Kesmeaak; ZH 剪式帆船駁船.

Klipr ák ač patří do výše zmíněné rodiny holandských áků, technicky je považován za samostatný typ lodě.

Vznikl v polovině 19. století a stavěl se do roku 1930. Klipr ák vznikl kombinací áku a tjalku, kdy měl boční otočné kýly, které byly záhy odstraněny, když se prodloužil trup. Název typu byl odvozen od tehdy populárního typu velkých plachetnic kliprů, které taktéž měly ocelové trupy. Klipr áky byly původně stavěny jako rychlé spojovací a dopravní lodě pro vnitrozemskou plavbu. Poté, co byl trup zvětšen, se používaly i na volném moři jako dopravní a rekreační jachty.

Trup klipr áků měl ploché dno a oblé boky. Záď byla širší, bez převisu, kolmá s kormidlem a oblá příď s ostrým břitem obvykle škunerového typu. Starší klipr áky byly řízeny kormidelní pákou, novější byly řízeny kormidelním kolem. Na zádi byla nástavba s kajutami.

Měl jeden dvojdílný stěžeň s ráhnovou vratiplachtou a vrcholovou vratiplachtou, tzv. škunerové oplachtění. Na čelenu stěhovku a kosatku.

 

PINASA – AR بيناس; DA Pinnase; DE Pinassschiff; EL Πλοιάριο; EN Full-rigged pinnace; ES Pinaza; FR Pinasse; HI महान नौकायन कश्ती; IT Pinaccia; JA ピンネース; NL Pinas; NO Pinnas; PT Pinaça; RU Пинас; SV Pinass; TR Dolu hileli filika; ZH 皮尼亞斯.

Původně válečná loď, později se využívala i jako obchodní. Byla vyvinuta v polovině 17. století v Holandsku z flujty, záhy ji začaly stavět i ostatní národy.

Trup měl vysoký hruškovitý profil s kýlem a plochým dnem. Nejširší část  trupu byla pod vodou, tedy pod čárou ponoru. Umístěním hlavního skladovacího prostoru a zátěže pod hladinu se snížilo těžiště. Tím se zvýšila stabilita a ovladatelnost lodi. Na zádi byla několikapatrová vysoká nástavba s kajutami zakončená širokou plochou zádí, tzv. zrcadlem, rozděleným na dvě části. Dolní část, nazývaná vodní zrcadlo, byla oproti předchozím typům lodí velmi široká a horní část, zakončení přečnívající nástavby, byla celá bohatě zdobená řezbami a pozlacenými malbami. Proto se jí také říká zrcadlová loď. Přední nástavba byla nízká nebo chyběla zcela. Oblou příď zdobil velký kloun – galion.

Pinasa měla vždy tři stěžně. Zadní stěžeň byl dvoudílný s latinskou a ráhnovou plachtou, hlavní a přední stěžně byly trojdílné s ráhnovými plachtami. Na přídi byl čelen s čelenovou pní s blindovou a ráhnovou plachtou. Pinasa měla běžně 24 děl. Válečná pinasa byla řazena do páté třídy řadových lodí s 32-50 děly. V bitvách měla výhodu příďových a záďových děl a malého ponoru.

 

TYP LODĚ

Klipr ák

Vál. pinasa

Pinasa

BĚŽNÁ VE STOLETÍ

19.-20.stol.

17.-19.stol.

17.-19.stol.

CELKOVÁ DÉLKA

18-35 m

40-60 m

30-50 m

DÉLKA NA ČÁŘE PONORU

15-30 m

30-50 m

25-40 m

ŠÍŘKA

3-6 m

8-12 m

6-10 m

POMĚR ŠÍŘKY K DÉLCE

1/5

1/4

1/4

VÝŠKA TRUPU/Z TOHO PONOR

4-7 m/2-3 m

8-12 m/3-5 m

8-10 m/2-4 m

PALUBY/Z TOHO DĚLOVÉ

1/0

2/2

2/1

HMOTNOST LODĚ

8-12 tun

 

 

UŽITEČNÁ NOSNOST

5-15 tun

200-400 tun

160-400 tun

VÝTLAK

20-40 tun

800-1500 tun

500-1200 tun

OBVYKLÝ POČET STĚŽŇŮ

1

3

3

VÝŠKA HLAVNÍHO STĚŽNĚ

15-30 m

35-55 m

25-45 m

POČET A TYP PLACHET

L/V/R S + S K L B

1V+1S1K

1R1L/3R/3R+2B

1R1L/3R/3R+1B

CELKOVÁ PLOCHA PLACHET

±170-680 m²

±1600 m²

±1400 m²

PÁRY VESEL/MUŽI U VESLA

 

X

X

MAX. UZLOVÁ RYCHLOST

8-12 uzlů

9-11 uzlů

8-10 uzlů

POČET DĚL Z/B/P

X

2/24-50/2

2/20/2

POČET ČLENŮ POSÁDKY

3-12

60-600

40-300

ZAJÍMAVOSTI

 

Říká se jí také „zrcadlová loď“,

pro její vysokou a bohatě

zdobenou záď.

Říká se jí také „zrcadlová loď“,

pro její vysokou a bohatě

zdobenou záď.

 

STATENJACHT – AR منارة اليخوت; DA Statsjagt; DE Staatsjagd; EL Φάρος γιοτ; EN Statenyacht; ES Statenyate; FR Statenyacht; HI प्रकाशस्तंभ जहाज़; IT Statenbarcha; JA ステートハント; NL Statenjacht; NO Statsjakt; PT Stateniate; RU Статеняхт; SV Statsjakt; TR Statenyat; ZH 州獵.

Název typu lodí vystihuje prvotní účel pro jaký byla loď stavěna, a to majáková loď. Výraz „staten“ znamená „pozice“ nebo „stojící“ či „stát“. Slovo "jacht" pochází z holandštiny a znamená "lov", "hon" též i "stíhat".

Tato rychlá obratná plachetnice vznikla v 17. století v Holandsku a používala se do 19. století. Zpočátku statenjacht sloužila jako majáková loď a pro svou rychlost i jako prostředek ke stíhání pirátů, pašeráků a dalších v holandských vodách, včetně kanálů. Posléze se uplatnila i jako rybářská, dopravní a obchodní loď. Statenjacht byl též vhodný pro rychlou přepravu důležitých osob a zpráv.

Trup byl oblý, dost široký, s plochým dnem a jednou palubou. Oblá příď s ostrým břitem a záď zakončena zrcadlem. V podpalubí dopravní verze statenjachtu byly kajuty. Protože měl malý ponor, byl pro větší stabilitu na volném moři a větru vybaven prodlouženým kormidlem, které se mohlo dle potřeby vysouvat nahoru-dolů a na bocích dvěma otočnými kýly. Statenjacht měl jeden dvojdílný stěžeň s ráhnovou plachtou a ráhnovou vratiplachtou. Na čelenu byla stěhovka a kosatka. Majáková varianta měla úplně na zádi stožár pro lampu.

 

HERENJACHT, PANSKÁ JACHTA – AR يخت رجال; DA Herreryacht; DE Herrenyacht; EL Κύριοι γιοτ; EN Heerenyacht; ES Hereyate; FR Heerenyacht; HI पुरुषों का शिकार; IT Signoricaccia; JA 紳士狩り; NL Heerenjacht; NO Herreryacht; PT Hereiate; RU Хереняхт, Мужская яхта; SV Herrarjakt; TR Beyefendi yat; ZH 紳士狩獵.

Prakticky stejná loď jako statenjacht, jen upravená s pohodlně zařízenými kajutami a zázemím v podpalubí pro víkendovou plavbu a rekreaci tehdejší smetánky. Název typu lodi odpovídá účelu. Holandské slovo "heerenyacht" znamená doslova „panská jachta“.

Herenjacht jako rekreační prostředek zpopularizoval král Anglie, Skotska a Irska Karel II. Stuart (*29. května 1630 - +6. února 1685). Rekreační plavidlo se však mezi širokou veřejnost rozšířilo až od 18. století, kdy se vžil zkrácený název jacht či jachta.

JACHT, JACHTA – AR يخت; DA Yacht; DE Jagdshiff, Jacht; EL Θαλαμηγός; EN Yacht; ES Yate; FR Yacht; HI नौका; IT Panfilo; JA ヨット; NL Jacht; NO Lystbåt, Yacht; PT Iate; RU Яхт, Яхта; SV Yacht; TR Yat; ZH 遊艇.

V současnosti se označením jachta myslí poměrně široké spektrum malých až středně velkých lodí různých typů, především sportovních a rekreačních vybavených buď jen plachtami nebo jen motorem nebo obojím.

 

POSTJACHT – AR يخت بريد; DA Postjagt; DE Postjagd; EL Ταχυδρομείου-γιοτ; EN Postyacht; ES Correoyate; FR Posteyacht; HI मेल नौका; IT Postabarche; JA 郵便ヨット; NL Postjacht; NO Postjakt; PT Correioiate; RU Почтаяхт; SV Postjakt; TR Postayat; ZH 郵件遊艇.

Vznikl v 17. století a velmi záhy byl používán ve většině severní Evropy, především ve Švédsku. Postjacht byl používán až do 19. století. Název typu postjacht plně vystihuje účel i vlastnosti lodi. Rychlý, obratný vhodný do nesčetných zálivů, průlivů a kanálů Holandska a taktéž fjordů nejen Švédska, ke spolehlivému poštovnímu spojení. V menší míře sloužil postjacht i jako dopravní loď. Postjacht byl konstruován tak, že k obsluze lodi v nouzi postačil jen jeden námořník.

Trup byl oblý, velmi široký s plochým dnem a jednou palubou. Měl dva stěžně, zadní jednodílný s ráhnovou vratiplachtou. Přední dvojdílný s ráhnovou plachtou a ráhnovou vratiplachtou. Na čelenu byla stěhovka a kosatka.

 

TYP LODĚ

Statenjacht

Herenjacht

(Jacht)

Postjacht

BĚŽNÁ VE STOLETÍ

17.-19.stol.

17.-20.stol.

17.-19.stol.

CELKOVÁ DÉLKA

9-25 m

9-25 m

25 m

DÉLKA NA ČÁŘE PONORU

7-20 m

7-20 m

20 m

ŠÍŘKA

2-7 m

2-7 m

7 m

POMĚR ŠÍŘKY K DÉLCE

1/3

1/3

1/3

VÝŠKA TRUPU/Z TOHO PONOR

2-4 m/1 m

2-4 m/1 m

4 m/2 m

PALUBY/Z TOHO DĚLOVÉ

1/0

1/0

1/0

HMOTNOST LODĚ

 

 

 

UŽITEČNÁ NOSNOST

5-20 tun

5-10 tun

30-40 tun

VÝTLAK

10-40 tun

10-20 tun

60-70 tun

OBVYKLÝ POČET STĚŽŇŮ

1

1

2

VÝŠKA HLAVNÍHO STĚŽNĚ

8-25 m

8-15 m

18 m

POČET A TYP PLACHET

L/V/R S + S K L B

1V1R+1S1K

1V1R+1S1K

V/1V1R+1S1K

CELKOVÁ PLOCHA PLACHET

±210 m²

±180 m²

±250 m²

PÁRY VESEL/MUŽI U VESLA

X

X

X

MAX. UZLOVÁ RYCHLOST

6-8 uzlů

5-6 uzlů

8-10 uzlů

POČET DĚL Z/B/P

X

X

X

POČET ČLENŮ POSÁDKY

3-10

1-3

3-5

ZAJÍMAVOSTI

 

 

 

 

Texty: P. Patočka, P. Steinhardt, H. Prien

Korektura: Ali

Aktualizováno: 16. října 2019

Prameny: viz ZDROJE

Kontakt

Vše o lodích Pište nám Své připomínky. Rádi Vám odpovíme, nebo napíšeme članek. vicekomodor@gmail.com