18.-20.století n.l.

Éra plachetnic končí v Americe

18th-20th century AD
The era of sailing ends in America

Lodě

 

Barkentina – vznikla v Severní Americe pro dálnou plavbu, na přelomu 18. a 19. století, vrcholného období vývoje plachetnic. V průběhu 19. století byla zdokonalována. Pro svou nosnost, rychlost a spolehlivost si získala oblibu u obchodních společností. Barkentina se stavěla se třemi až pěti stěžni, nejrozšířenější byly čtyřstěžňové a v současnosti třístěžňové lodě. Stěžně byly dvojdílné, přední třídílný a čelen na přídi dvojdílný. Poslední stěžeň byl někdy (nebylo to pravidlo, záleželo na staviteli) kratší jako u barku. Trup lodi se od 19. století častěji stavěl z ocele. Profil trupu byl roztažené U nebo oblé V, podle toho jaký náklad měla loď přepravovat. Oplachtění vychází z barku s těmito rozdíly: ráhnové plachty byly pouze na předním stěžni, ostatní stěžně mají ráhnovou vratiplachtu, vrcholovou vratiplachtu, tzv. škunerové oplachtění, a mezi 1. a 2. stěžněm tři stěhovky. Na čeleni byla stěhovka, dvě kosatky a létavka. Tento způsob oplachtění umožnilo snížit počet členů posádky a plout i přímo proti větru. V současnosti jsou barkentiny používány jako školní lodě, které poznáte podle netypické vysokostěžňové vratiplachty na posledním stěžni.

A na závěr ještě několik zajímavých barkentin:

GAZELA – portugalská barkentina postavená v roce 1901 a v roce 1971 vyřazena ze služby.

MERCATOR – belgická školní plachetnice z roku 1932. V roce 1960 předána do muzea. Dlouhá 78,5 m, široká 10,6 m, ponor 5,1 m, výtlak 770 tun, rychlost 13 uzlů (24 km/h), posádka 150 mužů.

ENDURANCE – byla rozdrcena ledem na Antarktidě ve Weddellově moři při expedici, kterou v letech 1914-1917 vedl sir Ernest Henry Shackleton.

KRI DEWARUCI – indonéská školní plachetnice. Postavená v roce 1953, slouží dosud.

ESMERALDA – chilská školní barkentina. Slouží dosud.

POGORIA, KALIAKRA a ISKRA – polské školní barkentiny.

 

Škunerová briga – též briga škunerová nebo hermafrodit, se objevuje koncem 18. století v Americe. Stavba trupu je shodná s brigou a má vždy dva stěžně. Oproti brize se odlišuje zadním dvojdílným stěžněm s vratiplachtou a vrcholovou vratiplachtou, tzv. škunerovými plachtami. Přední stěžeň je třídílný s ráhnovými plachtami jako u brigy. S touto kombinací plachet měla loď skvělé plavební vlastnosti, především rychlost.

 

TYP/ NÁZEV LODĚ

Barkentina

klasická

Barkentina

školní

Škunerová

briga

BĚŽNÁ VE STOLETÍ

19.-20.stol.

19.-stále

19.-20.stol.

DÉLKA NA ČÁŘE PONORU

40-100 m

40-90 m

30-50 m

POMĚR ŠÍŘKY K DÉLCE

1/5-6

1/6

1/5

ŠÍŘKA

6-20 m

6-15 m

4-8 m

VÝŠKA TRUPU A PONOR

9-15 m/3-5 m

9-13 m/3-5 m

5-10 m/3-6 m

HMOTNOST LODĚ

300-1700 tun

300-800 tun

 

UŽITEČNÁ NOSNOST

300-5000 tun

300-4000 tun

100-400 tun

VÝTLAK

700-6000 tun

700-5000 tun

 

MAX. UZLOVÁ RYCHLOST

13-16 uzlů

13-15 uzlů

10-12 uzlů

PÁRY VESEL/MUŽI U VESLA

X

X

X

POČET ČLENŮ POSÁDKY

20-200

20-150

30-45

POČET DĚL Z/B/P

X

X

 

RÁŽE DĚL

X

X

 

OBVYKLÝ POČET STĚŽŇŮ

4

3

2

VÝŠKA HLAVNÍHO STĚŽNĚ

25-55 m

25-45 m

20-40 m

POČET A TYP PLACHET

L/V/R S + S K L B

2V/2V/2V+3S

/5R+1S2K1L

1V/2V+3S

/5R+1S2K1L

2V/3R

+1S1K1L

CELKOVÁ PLOCHA PLACHET

5000 m²

4050 m²

1600 m²

ZAJÍMAVOSTI

 

 

 

 

Škuner – vznikl koncem 18. století v Severní Americe. Měl a má natolik vynikající plavební vlastnosti, že v 19.-20. století byl nejrozšířenější plachetnicí na světě. Koncem 19. století byly však postupně nahrazovány parníky a záhy motovými loděmi. Stavěly se v obrovské škále velikostí a tonáží. Sloužily a dosud slouží ve všech myslitelných oborech námořního řemesla, hlavně ke sportu a jako výletní „jachty“. Trup škunerů se stavěl široký, s poměrem k délce 1:4-7, čím byl delší, tím byl štíhlejší. Trup měl profil oblého V, ostrou prohnutou příď a s kombinací škunerových plachet byl stabilní, rychlou, obratnou a snadno ovladatelnou lodí. Škuner měl dva až pět dvojdílných stěžňů. Byly i škunery se sedmi stěžni. Poslední stěžeň byl vždy kratší, u dvoustěžňové varianty byl kratší přední stěžeň. Oplachtění škuneru bylo jednoduše primitivní, ale geniálně efektivní. Měly ráhnové vratiplachty a vrcholové vratiplachty, tomuto celku se říkalo škunerové plachty. Na přídi byl jednodílný dlouhý čelen se stěhovkou, s jednou či dvěmi kosatkami a létavkou.

Válečný škuner – odlišoval se pouze menším nákladovým prostorem, dělovou výzbrojí a vyšším počtem členů posádky. Tyto škunery se vyznamenaly především při ochraně pobřeží za napoleonských válek.

A na závěr jeden zajímavý a možná i kuriozní škuner:

THOMAS V.LAWSON - největší škuner světa, postaven v USA roku 1902, celokovové konstrukce se sedmi stěžni. Délka 132 m, šířka 16,6 m, výška hl.stěžně 48 m, nosnost 7500 tun, plocha plachet 4000 m², max.rychlost 16 uzlů, posádka 27 mužů.

 

Baltimorský škuner – také označovaný jako baltimorský klipr. První typy vypluly koncem 19. století z baltimorských doků, odtud byl odvozen název typu lodě. Od klasického škuneru se odlišuje nahrazením vrcholových vratiplachet jednou či dvěma ráhnovými plachtami na stěžeň. Dále měly netypicky pouze dva dvojdílné stěžně, trup byl částečně šalupové konstrukce, tzn. ostrá příď, oblé boky, ploché dno.

 

TYP/NÁZEV LODĚ

Škuner

klasický

Škuner

válečný

Škuner

baltimorský

BĚŽNÁ VE STOLETÍ

19.-dosud

19.-20.st.

18.-20.st.

DÉLKA NA ČÁŘE PONORU

15-100 m

20-50 m

15-40 m

POMĚR ŠÍŘKY K DÉLCE

1/4-7

1/5

1/5

ŠÍŘKA

3-25 m

4-10 m

3-8 m

VÝŠKA TRUPU A PONOR

5-10 m/2-5 m

5-8 m/2-4 m

3-8 m/1,5-4 m

HMOTNOST LODĚ

100-2000 tun

200-1000 tun

 

UŽITEČNÁ NOSNOST

250-4500 tun

300-2000 tun

280-1200 tun

VÝTLAK

400-7000 tun

600-4000 tun

 

MAX. UZLOVÁ RYCHLOST

12-17 uzlů

12-17 uzlů

12-15 uzlů

PÁRY VESEL/MUŽI U VESLA

X

X

X

POČET ČLENŮ POSÁDKY

10-20

30-50

15-40

POČET DĚL Z/B/P

X

0/8-24/0

X

RÁŽE DĚL

X

18 lb

X

OBVYKLÝ POČET STĚŽŇŮ

2-5

3

2

VÝŠKA HLAVNÍHO STĚŽNĚ

15-40 m

18-40 m

22-50 m

POČET A TYP PLACHET

L/V/R S + S K L B

2V/2V/2V

+1S1K1L

2V/2V/2V

+1S2K1L

2R1V/2R1V

+1S1K

CELKOVÁ PLOCHA PLACHET

190-2900 m²

360-1800 m²

380-2100 m²

ZAJÍMAVOSTI

 

 

 

 

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

Prameny: viz ZDROJE

Významní námořníci:

*Joshua Barney

Kontakt

Vše o lodích Pište nám Své připomínky. Rádi Vám odpovíme, nebo napíšeme članek. vicekomodor@gmail.com