Černé moře

ČERNÉ MOŘE – AR البحر الأسود; DA Sortehavet; DE Schwarze Meer; EL Μαύρη Θάλασσα; EN Black Sea; ES mar Negro; FR mer Noire; HI काला सागर; IT mar Nero; JA 黒海; NL Zwarte Zee; NO Svartehavet; PT mar Negro; RU Чёрное мо́ре; SV Svarta havet; TR Karadeniz; ZH 黑海.

 

 

A) Norské moře; B) Baltské moře; C) Černé moře; D) Marmarské moře; E) Lamanšský průliv; F) Severní moře; G) Skotské moře; H) Hebridské moře; I) Irské moře; J) Keltské moře; K) Biskajský záliv; L) Středozemní moře; M) Guinejský záliv; N) Moře Scotia; O) Argentinské moře; P) Karibské moře; Q) Mexický záliv; R) Sargasové moře; S) Labradorské moře; T) Irmingerovo moře.

 

1) Průliv Bospor, dříve Thrácký či Cařihradský; 2) Burgaský záliv; 3) Karkinitský záliv; 4) Mys Saryč; 5) Kerčský průliv; 6) Azovské moře 37 600 km2; 7) Taganrožská zátoka; 8) Mys Ince.

Snímek: ESA

 

Uzavřené moře v jihozápadní Asii

43°0′0″N 35°0′0″E

Rozloha 460 000 km2

Maximální hloubka 2 210 m

Průměrná hloubka 1 240 m

Přítoky:

Kamčija, Dunaj, Dněstr, Jižní Bug, Tylihul, Velký Kujalnik, Dněpr, Kubáň, Mzymta, Psou, Bzyb, Inguri, Žvava-Kvara, Chobi, Čoroch, Kodori, Rioni, Kızılırmak, Yeşilırmak a Sakarya

Přes 10 ostrovů

Salinita 13-18 ‰, má však vysoký obsah sirovodíků

K Černému moři patří:

Průliv Bospor, dříve Thrácký či Cařihradský (Βόσπορος, İstanbul Boğazı) 41°7′10″N 29°4′31″E

Burgaský záliv (Бургаски залив) 42°30′N 27°35′E

Karkinitský záliv (Каркинитский залив) 45°48′N 32°37′E

Herakleův poloostrov (Гераклейский полуостров) 44°33′N 33°30′E

Mys Chersonésos (Χερσόνησος, Херсонес) 44°36′42″N 33°29′36″E

Mys Saryč (Mыс Сарыч) 44°23′14″N 33°44′17″E

Kerčský průliv (Керченский пролив) 45°15′N 36°30′E

Azovské moře (Азо́вское мо́ре) 37 600 km2 46°N 37°E

Taganrožská zátoka (Таганрогский залив) 46°59′9″N 38°26′57″E

Mys Ince (İnceburun) 42°5′51″N 34°56′40″E

 

Ve starověku bylo nazýváno jen Moře (Ho Pontos). Kolem roku 1000 př.n.l. jej staří Řekové i Římané nazývali Nehostinné moře (Ἄξεινος Πόντος, Áxeinos Pontos) kvůli nezvykle tmavé barvě vody (způsobené sirovodíky) i přítomností divokých kmenů, např. Amazonek. Je zajímavé, že řecké slovo Áxeinos je podobné skythskému, jež znamenalo temný či tmavý.

V pozdějším období, přibližně 400 let př.n.l., po úspěšné kolonizaci jihozápadních a západních břehů s úrodnou půdou bylo známé jako Pohostinné moře (Εὔξεινος Πόντος, Euxeinos Pontos). Tito kolonisté vytvořili nový řecký stát Pontů.

V kartografické knize z 10. století od neznámého perského autora je nazýváno Gruzínské moře (دریا گرجستان, Ddaryä-yi Gurziyan). V této době rozrůstající se Osmanská říše jej nazývá Černé moře (Bahr-e Siyah, nebo Karadeniz). Gruzínci jej v 9.-14. století nazývali Moře Saspiresů (სპერის ზღუა, Speris Zğua), podle kmene žijícího na pobřeží dnešního Turecka. Na barevné mapě z roku 1570 od Abrahama Ortelia je nazváno Velké moře (Mare Major). Na britských mapách z 18. století je ještě nazýváno Pohostinné moře (Euxine Sea).
 

V Černomoří se plavili také viz Vitus Jonassen Bering.            

 

Texty a obrázky: P.Patočka, H.Prien

Korektura: Ali

Aktualizováno: 27. prosince 2016

Prameny: viz ZDROJE

Kontakt

Vše o lodích Pište nám Své připomínky. Rádi Vám odpovíme, nebo napíšeme članek. vicekomodor@gmail.com