Lord Charles Howard
1.hrabě z Nottinghamu
(Howard Effingham)

Lord Charles Howard, 1. hrabě z Nottinghamu, známý jako Howard Effingham *1536 - +14.12.1624. Anglický námořník, admirál, státník a nejvyšší lord admirality za vlád Alžběty I. a Jakuba I.

Přezdívka Effingham vznikla po roce 1597 složením anglických slov celého titulu hrabě z Nottinghamu čili Earl off Nottingham.

Byl synem Williama Howarda, 1. barona z Notthinghamu (*1510 - +1573), a Margarety Gamage. Byl příbuzný Anny Boleynové i královny Alžběty I.

Vzdělání, především v jazycích, rytířství a právu, získal u dvora svého strýce vévody z Norfolku. Jako mladík sloužil svému bratranci z Norfolku jako páže. Poté nastoupil službu na moři pod vedením svého otce. V roce 1552 byl poslán na vzdělání do Francie. Byl však záhy povolán zpět, neboť jeho otec onemocněl.

Charles Howard v roce 1559 jako vyslanec královny Alžběty I. vyjednával s Francií mírovou smlouvu. V prosinci 1562 se stal strážcem královnina dvora. V lednu 1563 královna otevřela svůj druhý parlament, jehož jednání se Charles Howard pravidelně zúčastňoval jako člen sněmovny.

V červenci 1563 se Charles Howard oženil s Catherine Carey (+25.2.1603), měli 5 dětí.

V roce 1569 jako velitel vojska potlačil v severní Anglii povstání katolíků. Jako admirál se svou flotilou v roce 1570 zajišťoval bezpečnou plavbu královny Alžběty I. do Španělska.

V roce 1571 mu byl udělen titul „Master of Arts“ v Cambridge za uplatnění práva v diplomacii. Po otcově smrti v roce 1573 se stal lordem Charlesem Howardem. V letech 1576-1603 byl patronem divadelní společnosti. V květnu 1575 byl zvolen jako náhrada za svého bratrance Thomase Howarda, 4. vévody z Norfolku, ve službě na Windsoru.

V roce 1585 byl lord Charles Howard zvolen nejvyšším lordem admirality, jímž byl až do roku 1619. Později se stal členem rady pro potlačení vzpoury v Irsku. Byl také jedním ze soudců skotské královny Marie Stuartovny, která byla 8.2.1587 popravena v Anglii. Tato poprava vyvolala touhu po pomstě u španělského krále Filipa II., viz Juan Martínez de Recalde.

V prosinci 1587 už bylo jasné, jak bude Španělsko na popravu reagovat. Byla nařízena objednávka výstavby válečného loďstva. Lord Charles Howard také získal plnou moc nad veškerým anglickým loďstvem, námořními vojáky a přípravou na obranu Anglie z moře. Výstavbu lodí měl na starosti viz sir John Hawkins. Od prosince 1587 do dubna 1588 se rada obrany Anglie několikrát sešla. Přitom se také zjistilo, že tzv. mírová jednání se Španělskem byla jen lest, aby sabotovali přípravu Angličanů na obranu.

V červenci 1588 lord Charles Howard obdržel zprávu, že vyplula z Lisabonu a La Coruña spojená portugalsko-španělská Felicissima Armada (Neporazitelné loďstvo, Invencible Armada, Grand Armada), které velel velkoadmirál don Alonso Pérez de Guzmán, vévoda z Medina-Sidonia, na vlajkové galeoně SÃO MARTINHO (SAN MARTÍN). Dalším eskadrám Armady veleli admirálové Diego Flores de Valdés, Juan Martínez de Recalde, Miguel de Oquendo, Pedro de Valdés y Menéndez, Martín de Bertendona y Goronda, Hugo de Moncada y de Gralla, Diego de Medrano, Antonio Hurtado de Mendoza vévoda z Lermy a Juan López de Medina.

Celá Armada čítala 22 válečných galeon a 110 obchodních ozbrojených lodí a galér s celkovým počtem kolem 1 500 bronzových a 1 000 železných děl. Námořníků bylo celkem přes 10 000. V Calais ještě měla Armada nalodit 30 000 vojáků a 500 jezdců generála Alessandro Farnese, vévody z Parmy.

Cílem invaze v Anglii bylo zajmout královskou rodinu, vysoké státní úředníky a zvrátit politický systém.

Anglické zbrusu nové loďstvo bylo pod velením lordadmirála lorda Charlese Howarda, 1. hraběte z Nottinghamu na galeoně ARK ROYAL, admirála sira Martina Frobishera, viceadmirála sira Francise Drakea a kontraadmirála sira Johna Hawkinse. Flotila 190 lodí byla rozdělena na osm eskader. Holandská flotila o síle 60 lodí byla pod velením admirála Justinuse van Nassau. Spojené anglo-holandské loďstvo celkem mělo kolem 20 000 mužů, z toho asi 10 000 námořních vojáků.

U Portlandu 2.srpna 1588 došlo ke střetu vlajkových lodí. Lordadmirál Charles Howard na ARK ROYAL společně s GOLDEN LION, TRIUMPH, VANGUARD a VICTORY svedly dvouhodinový souboj s vlajkovou galeonou SAN MARTÍN, jenž vyvázla bez vážnějších škod.

V noci 7.srpna 1588 v Calais na Armadu zaútočilo několik branderů a podařilo se jim potopit pět lodí a tím rozbít formaci Španělů. Jednotlivé španělské lodě už byly snadnou kořistí pro flotily Frobishera a Nassaua. Dnes je tato bitva známá jako bitva u Gravelines. Viz sir William Wynter.

V průběhu boje unikala rozbitá španělská flotila na sever, aby obeplula britský ostrov. Angličané je nechali odplout, protože očekávali, že většina poškozených lodí se potopí. V okolí Skotska a Irska španělskou Armadu stihlo několik bouří a 61 lodí se potopilo či rozbilo o útesy. Celková ztráta čítala okolo 20 000 mrtvých, včetně několika admirálů. Do Španělska se vrátilo méně než 70 z části poškozených lodí. Tak skončilo Neporazitelné loďstvo. Viz Felicissima Armada.

Anglické a holandské ztráty činily 50 lodí, z toho 30 branderů a okolo 9 000 mrtvých. Howardovo a Hawkinsovo nové anglické námořnictvo prošlo zkouškou.

Lord Charles Howard si objednal u italského spisovatele Petruccia Ubaldiniho kroniku o porážce Španělské Armady. Také si objednal několik gobelínů o porážce Armady od vlámského umělce Hendrick Cornelisz Vrooma. Tyto gobelíny měl lord Charles Howard ve svém domě v Londýně a v roce 1550 je prodal. Byly umístěny do Sněmovny lordů, kde bohužel originály v říjnu 1834 shořely. V současnosti jsou ve sněmovně kopie.

Na přelomu let 1595-96 od špionů ze Španělska přicházely zprávy o přípravě nové 2. Armady pro invazi do Anglie. Lord Charles Howard byl jmenován lordadmirálem Anglie a naplánoval preventivní útok na námořní základnu v Cádizu.

Lordadmirál lord Charles Howard vyplul na ARK ROYAL. Pod jeho velením byli velitelé eskader Robert Devereux, 2. hrabě z Essexu, holandský Jacob van Wassenaer Duivenvoorde, lord z Obdamu, sir Walter Raleigh a sir Francis Vere. Celkem anglo–holandská flotila čítala 150 lodí a 14 000 mužů. Flotila na Cádiz udeřila 30.6.1596 v Cádizském zálivu (Golfo de Cádiz, 36°50′N 7°10′W).

Španělské obraně Cádizu velel viz don Alonso Pérez de Guzmán y de Zúñiga-Sotomayor en el Palacio de Medina-Sidonia a don Alonso de Bazán. K dispozici měli 40 lodí a kolem 5 000 mužů.

Cádiz byl 15.7.1596 dobyt a hrozba španělské invaze na čas zažehnána. Spojenci ztratili 10 lodí a přes 2 000 mrtvých, španělské ztráty činily 36 lodí a přes 4 000 mrtvých.   

Útok na Cádiz však vyvolal touhu po pomstě a počala se horečná příprava 3. Armady (známé jako Španělská Armada; 1597). Do října bylo shromážděno 44 válečných galeon, 16 ozbrojených obchodních galeon, 52 nákladních hulků a 28 menších plavidel, celkem 140 lodí. Na palubách bylo necelých 10 000 vojáků a 4 000 námořníků. 3. Armada byla pod velením admirála Juan del Águila. Jednotlivým eskadrám veleli Diego Brochero, Martín de Padilla, Carlos de Amésquita a Pedro de Zubiaur.

3. Armada v Bretani nalodila vojsko a 17.října 1597 vplula do průlivu La Manche, kde ji stihla několikadenní bouře, která potopila či zničila asi 6 lodí, několik dalších poškodila či rozehnala, jedna z nich ztroskotala na ostrovech Scilly (Isles of Scilly, 49°56′10″N 6°19′22″W). Španělští trosečníci včetně kapitána byli anglickými rybáři zajati a předvedeni do Falmouthu k výslechu. Zajatci byli docela mluvní a navíc měli s sebou i plány o invazi. Zprávy byly rychle předány válečné radě lorda Charlese Howarda.

Nepřipravené Angličany, kteří útok neočekávali tak brzy, ještě překvapil Robert Devereux, 2. hrabě z Essexu, který odmítl se svými silami vyplout na obranu Anglie. Lord Charles Howard měl tedy v tu chvíli k dispozici jen manovar VANGUARD pod velením sira Roberta Mansella. Ten byl z tažení v Irsku okamžitě vyslán do kanálu a s ním dalších 11 narychlo dozbrojených menších lodí, s celkem 500 muži. Též byly uvedeny do pohotovosti veškeré pozemní síly.

Přesto, že byli Španělé rozptýleni, podařilo se několika lodím provést vylodění a udrželi se až dva dny.

Do 23.10.1597 se k VANGUARD postupně připojilo dalších 120 lodí s 8 000 muži pod velením lordadmirála lorda Charlese Howarda, tím posílil námořní obranu Anglie. Mezitím byli vylodění Španělé zatlačeni do moře. Neústupnost obránců Anglie a obavy Španělů z opakování katastrofy z roku 1588 způsobily, že se 3. Armada obrátila k ústupu. 15.11. 1597 bitva skončila a vítězný lordadmirál lord Charles Howard s celou Anglií si vydechli. Španělské ztráty činily 28 potopených lodí, z toho 6 v bouři, 400 zajatých a přes 1 000 mrtvých. Angličané přišli o 1 loď a přes 100 mrtvých.

Lord Charles Howard byl za svou výtečnou obranu královnou Alžbětou I. povýšen do hraběcího stavu. Poté vznikla jeho přezdívka Howard Effingham.

V roce 1600 se Robert Devereux, 2. hrabě z Essexu, vzbouřil proti koruně a v Londýně se střetl s vojáky vedenými Howardem Effinghamem. Robert z Essexu byl zajat a uvězněn v londýnském Toweru. Lord Howard Effingham byl jeden z vyšetřovatelů u soudu s pánem z Essexu, který byl odsouzen k trestu smrti. Ten byl vykonán 25.2.1601.

Po úmrtí královny Alžběty I. 24.3.1603 se stal králem Anglie Jakub I. Stuart (ve Skotsku Jakub IV.), za něhož lord Howard Effingham zůstal nadále nejvyšším lordem admirality.

V září 1603 se Howard Effingham podruhé oženil s Margaret Stuart (+4.8.1639), s níž měl 2 děti.

Král Jakub I. jmenoval lorda Howarda Effinghama do delegace pro mírová jednání se Španělskem. Také byl v komisi vyjednávající sjednocení Anglie a Skotska.

V roce 1605 byl překažen atentát katolických spiklenců na krále Jakuba I. Lord Howard Effingham byl hlavním vyšetřovatelem u soudu s těmito spiklenci. Dnes je tato událost známá jako „Spiknutí střelného prachu“ (Gunpowder Plot).

Lord Charles Howard, 1. hrabě z Nottinghamu, zemřel v rodinném kruhu a byl pochován s velkými poctami. Jeho dědictví časem přešlo do rukou potomků jeho bratra.

Lord Howard Effingham je dnes připomínán v anglickém eposu „The Faerie Queene“ od Edmunda Spensera; v italské opeře tragedia lirica „Roberto Devereux“ s hudbou od Gaetano Donizetti a libretem od Salvadore Cammarano a v americkém historickém filmu „Královna Alžběta: Zlatý věk“ z roku 2007. Jeho jméno nese „Howard of Effingham School“ – akademie pro chlapce a dívky od 11 do 18 let, která byla založena v roce 1940 v obci Effingham v jižní Anglii.

 

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

5. listopadu 2016

Prameny: viz ZDROJE

Kontakt

Vše o lodích vicekomodor@gmail.com