Slavní kapitáni a hrdinové
strana W

Sir William Wynter – nezaměňovat s Winter *1521 - +21.2.1589. Anglický kapitán a admirál.

Oženil se s Mary Langton a měli osm dětí, z toho dva námořníky Edwarda a Williama. Byl bratrem George a strýcem Johna Wyntera.

Od mládí byl cvičen u námořnictva. V r.1544 se podílel na dobytí skotského Edinburghu a Leithu, kde bylo použito dvě stě šedesát lodí.

Měl funkci strážce královského skladiště v Deptfordu.

V roce 1545 sloužil ve flotile v La Manche lorda Johna Dudleyho z Northumberlandu.

V roce 1547 společně s Edwardem Seymourem ze Somersetu se zúčastnil vítězné bitvy u Pinkie ve Skotsku.

V roce 1549 byla výprava do Guernsey a Jersey. Po návratu byl jmenován námořním inspektorem. V prosinci jako kapitán lodi MYNION zajal francouzskou MARY DE FÉCAMP s nákladem cukru. V roce 1550 převážel lodě z Portsmouthu do Gillinghamu.

V roce 1554 byl na několik měsíců vězněn v Toweru pro podezření ze vzpoury proti královně Marii I. V roce 1557 se stal doživotním zbrojířem v královském válečném námořnictvu.

22.5.1558 Wynter přivezl z Dunkerque do Doveru a pak do Portsmouthu lodě.

V prosinci 1559 byl vyslán s flotilou čtrnácti lodí na vlajkové lodi LYON do Skotska na pomoc protestantům proti katolíkům. Měl za úkol zabránit vylodění Francouzů. Tady se mu při blokádě podařilo v lednu 1560 zajmout dvě francouzské lodě s nákladem zbraní. Dále operoval z protestantských přístavů Dundee a St.Andrews. Kampaň ve Skotsku skončila v červenci 1560 evakuací Francouzů a katolických Skotů do Calais. Wynterova flotila zajišťovala tuto evakuaci.

V roce 1561 si koupil panství Lydney v Gloucestershire pro svou rezidenci.

V roce 1563 sloužil ve flotile u Le Havre k podpoře francouzských hugenotů.

V roce 1570 ho královna Alžběta I. pověřila doprovodem arcivévodkyně Anny Rakouské z Holandska do Španělska k jejímu sňatku s Filipem II. Španělským.

V roce 1571 se zúčastnil potlačení Desmondova povstání v Irsku. Tohoto tažení se zúčastnili i Francis Drake a Thomas Doughty. 12.8.1573 byl Wynter povýšen do šlechtického stavu.

V roce 1577 s bratrem Georgem vypravili loď ELIZABETH se synovcem a kapitánem Johnem (viz John Wynter) na cestu kolem světa s viceadmirálem Francisem Drakem.

V roce 1578 nebyl vybrán pro funkci pokladníka královského námořnictva, tím byl ustanoven sir John Hawkins. To vyústilo v jejich vzájemnou nevraživost.

V roce 1579 Wynter velel flotile při druhem irském Desmondově povstání. Při blokádě zajal několik lodí s papežským invazním vojskem, které pluly na pomoc katolickému povstání Irů. Dále se zúčastnil obléhání hradu Carrigafoyle.

V r.1580 velel flotile plující do La Rochelle.

V roce 1582 William Wynter ohlásil Johna Hawkinse pro jeho chyby v účtech a neplnění svých zákonných povinností. Komise složená z Williama Cecila, Francise Drakea a Francise Walsinghama shledala Hawkinse nevinným, účty v pořádku bez korupce a námořnictvo v perfektním stavu.

Koncem roku 1587 se začala příprava obrany Anglie před útokem španělské flotily.

V červenci 1588 lordadmirál lord Charles Howard obdržel zprávu, že vyplula z Lisabonu a La Coruña spojená portugalsko-španělská Felicissima Armada (Neporazitelné loďstvo, Invencible Armada, Grand Armada), které velel velkoadmirál don Alonso Pérez de Guzmán, vévoda z Medina-Sidonia, na vlajkové galeoně SÃO MARTINHO (SAN MARTÍN). Viz Felicissima Armada.

Anglické zbrusu nové loďstvo pod velením lordadmirála lorda Charlese Howarda, 1. hraběte z Nottinghamu, viceadmirála sira Williama Wyntera a kontraadmirála sira Johna Hawkinse na lodi VICTORY bylo složené ze tří flotil admirálů Francise Drakea, Martina Frobishera a holandské flotily admirála Justinuse van Nassau. Drakeova flotila napadala Španěly plující do Dunkerque.

U Portlandu 2.srpna 1588 došlo ke střetu vlajkových lodí. Viceadmirál sir William Wynter na VANGUARD společně s ARK ROYAL, GOLDEN LION, TRIUMPH a VICTORY svedly dvouhodinový souboj s vlajkovou galeonou SAN MARTÍN, jenž vyvázla bez vážnějších škod.

Navrhl použití zápalných lodí – branderů. V noci 7.srpna 1588 u Calais na Armadu zaútočilo několik branderů a podařilo se jim potopit pět lodí a tím rozbít formaci Španělů. Další den byla svedena dnes známá vítězná bitva u Gravelines a Felicissima Armada chaoticky unikala do Severního moře. viz Juan Martínez de Recalde.

Sir William Wynter odešel do výslužby a zemřel v rodinném kruhu.

 

George Wynter – nezaměňovat s Winter *1522?? - +1581. Anglický rejdař a finančník.

Bratr Williama Wyntera a otec Johna Wyntera.

S bratrem spolufinancoval výpravu kolem světa viceadmirála Francise Drakea. Společně vyslali vlastní loď ELIZABETH pod velením svého syna a kapitána Johna Wyntera, který byl členem tříčlenného výboru výpravy. Viz John Wynter.

 

John Wynter – nezaměňovat s Winter *1540?? - +1610?? Anglický kapitán a pirát.

Syn George Wyntera a Anny. Synovec sira Williama Wyntera.

Od mládí se plavil na obchodních lodích svého otce.

Byl kapitánem lodi ELIZABETH ve flotile viceadmirála Francise Drakea. Hlavním cílem výpravy bylo obeplutí světa. K tomu byl ustaven řídící výbor: John Wynter, Francis Drake a Thomas Doughty. Drake záměr po vyplutí změnil na loupežnou výpravu proti Španělům. V Karibiku a Atlantiku společně drancovali španělské lodě a osady. Viz sir Francis Drake.

Nedaleko průlivu Magalhães flotila zakotvila u Puerto San Julian v červnu 1578, kde se zbavili nepohodlného člena řídícího výboru, viz Thomas Doughty.

Po proplutí Magalhãesovým průlivem v září 1578, byl Drake s GOLDEN HIND bouří zahnán daleko na jih. Wynter s ELIZABETH zakotvil 7.září v dnešním jižním Chille a čekal, zda nespatří některou z ostatních lodí. 8.října 1578 se rozhodl pro návrat do Anglie Magalhãesovým průlivem. Do Anglie se vrátil koncem léta 1579.

V roce 1588 se zúčastníl úspěšného odražení španělské Felicissima Armada (Neporazitelné loďstvo, Invencible Armada, Grand Armada). Viz don Alonso Pérez de Guzmán y de Zúñiga-Sotomayor, en el Palacio de Medina-Sidonia.

 

Sir Edward Wynter – nezaměňovat s Winter *1560 - +1619. Anglický důstojník a politik.

Syn sira Williama Wyntera a Mary Langton. Oženil se s lady Ann Somerset.

V mládí studoval na univerzitě v Oxfordu a 28.1.1579 získal titul bakaláře. V roce 1587 byl poslancem za Newport.

V roce 1588 se jako důstojník na otcově lodi VANGUARD zúčastnil úspěšné obrany Anglie před útokem portugalsko-španělské Felicissima Armada (Neporazitelné loďstvo, Invencible Armada, Grand Armada), viz don Alonso Pérez de Guzmán y de Zúñiga-Sotomayor, en el Palacio de Medina-Sidonia.

V r.1589 byl starostou Gloucestershire.

V roce 1595 byl povýšen do šlechtického stavu.

Roku 1598 byl ustanoven šerifem v Gloucestershire a v r.1601 znovuzvolen starostou.

V roce 1609 odešel z politiky a r. 1611 zahájil výrobu železa ve Forest of Dean.

 

Sebald de Weert také Sebaldt,Sebalt či Sebaldo *2.5.1567 Antverpy - +30.5.1603. Holandský kapitán a viceadmirál ve službách Spojené Východoindické společnosti (VOC). Proslavil se zmapováním části Falklandských ostrovů v roce 1600.

Byl šestým dítětem ze sedmnácti. Jeho rodiče Hans Sveerts a Claartje de Weert pro svou víru uprchli v roce 1569 z Antverp do Kolína nad Rýnem. Koncem roku 1575 se přestěhovali do Amsterdamu. Sebald se plavil jako plavčík na obchodních lodích a vzdělával se v námořním řemesle. Rodina se v roce 1579 přestěhovala do Middelburgu v Antverpách. Sebald od roku 1586 pracoval jako navigátor pro holandské obchodní společnosti. Vypracoval se na kapitána.

Počátkem roku 1598 přešel do služeb Obchodní společnosti z Rotterdamu (předchůdce Holandské Spojené Východoindické společnosti VOC) rejdařů Pieter van der Hagena a Johan van der Vekena. Ti financovali jednu z prvních plaveb Holanďanů na dálný východ.

Na vlajkové galeoně DE HOOP byl rejdaři ustanoven velitelem výpravy pěti lodí viz admirál Jacob Mahu, u něho je celý seznam flotily. Sebald de Weert byl ustanoven kapitánem šalupy DE BLIJDE BOODSCHAP. Hlavním navigátorem celé flotily byl rejdaři ustanoven viz William Adams (Miura Anjin).

Hlavním cílem výpravy byly Molucké ostrovy (dnes v Indonésii), kde měli prodat zboží a za získané peníze nakoupit koření. Náhradním cílem byla Čína nebo Japonsko. Protože bylo Holandsko ve válečném stavu se Španělskem a v tomto období i s Portugalskem, mohli napadat nepřátelské lodě a drancovat jejich kolonie.

Na lodích bylo zboží v celkem padesáti velkých truhlách. Byly to hrubé tkaniny, skleněné korálky, zrcadla a brýle, železné nástroje, zbraně, hřebíky, kladiva, pancíře a 500 mušket.

Po vyplutí z Rotterdamu se flotila 27.6.1598 shromáždila u ostrova Texel v Severním moři.

V září při plavbě podél afrických břehů posádku sužovaly kurděje a jiné tropické nemoci. Zemřelo přes dvacet mužů, včetně admirála Jacoba Mahu. Admirálem se stal viz Simon de Cordes, který přestoupil na galeonu DE HOOP. Viceadmirálem se stal viz Gerrit van Beuningen, který převzal velení na galeoně DE LIEFDE. Sebald de Weert převzal velení galeony HET GELOOF a legendární viz Dirck Gerritszoon Pomp pro svou zkušenost převzal velení DE BLIJDE BOODSCHAP.

Z Guinejského zálivu vypluli až v lednu 1599. Portugalci a Španěly přísně utajovaný Magalhãesův průliv nalezli až počátkem dubna 1599. Pro nepříznivé větry jej zdolávali další 4 měsíce, kdy lodě byly rozptýleny. Během plavby průlivem na následky kurdějí a vyčerpáním zemřelo přes 120 dalších námořníků.

Kvůli silné nepřízni počasí se kapitán Sebald de Weert s galeonou HET GELOOF opožďoval. V září, kdy už to vypadalo, že dosáhnou Pacifiku, je stihla mohutná jarní bouře se silným západním větrem. Ta loď zahnala o značnou část cesty zpět do průlivu. Kapitán Sebald de Weert se rozhodl s vyčerpanou posádkou nouzově přistát. Byli tak vyčerpaní, že nebyli schopni se přidat k další proplouvající výpravě viz Olivier van Noort, natož proplout do Pacifiku. Nalovili si tučňáky, provedli opravy a po odpočinku se rozhodli pro návrat do Holandska.

Cestou v lednu 1600 zmapoval severozápadní část Falklandského souostroví apojmenoval ostrovy Sebalda de Weert (Sebald de Weert Islands). Tento název byl v roce 1766 britskými osadníky změněn na ostrovy Jáson (Jason Islands) a Karkas (Carcass Island, Isla del Rosario). Španělé je dodnes nazývají Sebaldovy ostrovy (Islas Sebaldes) či Sebaldíny (Sebaldinas).

V březnu přepluli rovník. Počátkem června 1600 zakotvili na Azorech. A 13.7.1600 přistáli v Holandském Goeree (dnes Goeree-Overflakkee). Z původní posádky se dožilo návratu pouze 36 mužů.

V červnu 1602 byla v Holandsku založena Spojená Východoindická společnost (Vereenigde Oostindische Compagnie, VOC). Téhož roku admirál viz Joris van Spilbergen se svolením krále Vimaladharmasuriya I. na Cejlonu (dnes Srí Lanka) založil obchodní stanici. Stanice byla založena s podmínkou vojenské pomoci při vyhnánění portugalských kolonizátorů.

Viceadmirál Sebald de Weert na Cejlon připlul koncem listopadu 1602 s vojenskou pomocí VOC pro krále Cejlonu. Byl dohodnut společný postup a útoky na Portugalce. Poté 14.1.1603 s královým vyslancem z Cejlonu cestovali do Acehu (severní Sumatra) a v dubnu se vrátili na Cejlon s 6 loděmi.

Nedaleko Batticaloa (na východě Srí Lanky) flotila viceadmirála Sebalda de Weert zajala 4 portugalské lodě. Ti se však vzdali za příslib ušetření jejich životů. Posléze byli propuštěni na dvou lodích. To se však nelíbilo králi Cejlonu, který chtěl všechny zajaté Portugalce popravit.

V následujícím útoku na Portugalce byli Holanďané zrazeni a královi vojáci zákeřně napadli holandské spojence. Viceadmirál Sebeld de Weert a přes 300 Holanďanů bylo v květnu 1603 v bitvě ze zálohy pobito. Jen malá hrstka Holanďanů se zachránila uplaváním na své lodě. Tento akt na čas ukončil obchod Holandska s Cejlonem.

 

Richard Whitbourne *1579 Exmouth - +1628 Newfoundland. Anglický kapitán, kolonista a spisovatel.

V mládí se vyučil mezinárodnímu obchodu v Southamptonu. Pak jako obchodník procestoval celou Evropu a několikrát cestoval i do Nového světa.

Byl plavčíkem na lodi admirála Thomase Howarda, prvního hraběte ze Suffolku v bitvě na Lamanšském průlivu v roce 1588. Anglické loďstvo zde porazilo španělsko-portugalské Armada Invencible (Neporazitelné loďstvo, Great Armada). V dalších asi třiceti letech se Whitbourne věnoval rybolovu v severním Atlantiku.

V roce 1613 byl Richard Whitbourne u St.John zajat kapitánem a pirátem Peterem Eastonem. Ten mu slíbil propuštění za sjednání milosti u krále Anglie Jakuba I. Stuarta pro Petera Eastona a jeho muže. Milost jim skutečně vyjednal.

Později byl Whitbourne vyslán na Newfoundland, aby zavedl v kolonii právo a zákon. V roce 1615 v osadě Trinity se jeho přispěním konal první soud admirality a historicky první soud v Severní Americe.

V roce 1618 Richard Whitbourne byl Williamem Vaughanem z Walesu jmenován guvernérem a pověřen vedením výpravy nových osadníků s cílem vybudovat novou kolonii na Newfoundlandu. V této funkci zůstal až do konce svého života.

V roce 1620 sepsal a publikoval knihu „Pojednání o objevu New-found-landu“ s úmyslem zvýšit příliv nových osadníků z Evropy. 

 

Peter Jansen Wessel Tordenskiold známý jako Peter Tordenskiold, též Tordenskjold *28.10.1690 - +12.11.1720. Kapitán dánského královského námořnictva, dánský a norský národní hrdina a legenda.

Narodil se v norském Trondheimu jako desáté dítě.

Ve čtrnácti letech utekl z domu a vstoupil do služby v dánském královském námořnictvu na kadetní lodi. Jako důstojník od 7.7.1711 sloužil na fregatě POSTILLION pod velením Waldemara Løvendala. Později bylo Peterovi svěřeno velení čtyř dělové šalupy ØRMEN. S ní prováděl průzkum švédského pobřeží, protože od r.1700 probíhala „Velká severní válka“ se Švédskem. V červnu 1712 se stal krátce kapitánem fregaty LØVENDALS GALEJ a pak převelen do Baltského moře pod velením Ulrika Christiana Gyldenløve. Tady odvážně a úspěšně napadal všechny švédské lodě bez ohledu na jejich převahu a vždy se vyhnul svému zajetí.

29.9.1712 u Rujány se úspěšně podílel na zničení velké švédské flotily dopravních lodí, za což byl povýšen na kapitána 2.třídy. Naproti tomu Švédové na jeho hlavu vypsali odměnu a také samotnému dánskému námořnictvu byly Peterovy korzárské způsoby boje trnem v oku.

V listopadu 1714 byl Wessel u válečného soudu po nerozhodné námořní bitvě se Švédy. 26.7.1714 se totiž Wessel s fregatou LØVENDALS GALEJ pod holandskou vlajkou střetl s fregatou a zásobovací lodí DE OLBING GALEJ pod britskou vlajkou u Lindesnes. DE OLBING GALEJ byla postavená v Anglii pro Švédy, vybavená dvaceti osmi děly a byla na cestě do Göteborgu pod velením anglického kapitána Bactmanna. Poté, co se lodě k sobě přiblížily a Wessel zvedl dánskou vlajku, Bactmann zahájil palbu. Pro Wessela to byl těžký boj trvající celý den, večer se DE OLBING GALEJ podařilo odpoutat se z boje a Wessel jej pronásledoval. Další den souboj pokračoval. Odpoledne byly obě lodě těžce poškozené a Wesselovi již docházela munice. Poslal tedy kurýra s poděkováním za dobrý souboj a žádost o zapůjčení munice. To Angličan zamítl a pili sobě na zdraví a pak se rozloučili.

O tomto střetnutí se později dozvěděl dánský král Frederik IV. a chtěl vysvětlení. Wessel byl obviněn z vyzrazení vojenských tajemství a že Wessel podle krále neměl dost odvahy atd. Wessel se dobře hájil tím, že útočil na mnohem silnějšího nepřítele, než byl on sám. Soud shledal, že žaloba byla přemrštěná a kapitán Wessel byl zproštěn viny a 28.12.1714 povýšen na kapitána 1.třídy.

V roce 1715 se Wessel pod velením admirála Christian Carl Gabela vyznamenal v mnoha bojích u švédských břehů zničením mnoha válečných fregat i dopravních lodí.

V bitvě u Kolbergu 24.4.1715 Wessel zajal švédského velitele flotily kontraadmirála Carla Hanse Wachtmeistera na fregatě VITA ÖRN. Tuto fregatu měl Wessel později jako svou vlajkovou loď HVIDE ØRN. Později byl převelen do hlavní flotily pod velením Petera Rabena.

Počátkem roku 1716 se vrátil do Dánska, kde byl králem povýšen do šlechtického stavu a přijal jméno Tordenskiold.

Později švédský král Karel XII. napadl Norsko a oblehl pevnost Fredrikshald. Wessel však decimoval švédské zásobovací lodě a také zajal či zničil lodě zakotvené v Dynekilen fjordu. Zde Peter Tordenskiold na HVIDE ØRN, další fregatou a pěti menšími loděmi, svedl 8.7.1716 bitvu. S malým poškozením celkově zajal či zničil přes třicet švédských lodí. Švédský král se proto musel dalšího obléhání vzdát a z Norska odtáhl.

Za to byl Tordenskiold povýšen na staršího kapitána a velitele kattegatské flotily. To ještě více prohloubilo rivalitu se staršími důstojníky a admirálem Christianem Carlem Gabelem. Začátkem roku 1717 Peter Wessel dostal rozkaz zničit švédskou göteborgskou flotilu. Někteří věkem starší kapitáni v jeho flotile byli ke svému veliteli neloajální a odmítali rozkazy od mladého „cucáka“. Proto nedokázal splnit vše, co měl a za neúspěch byl svými rivaly předveden před válečný soud v roce 1718. Zde zasáhl admirál Ulrik Christian Gyldenløve a energicky obhájil Petera Tordenskiolda, že byla veškerá obvinění proti němu anulována.

V prosinci 1718 Tordenskiold informoval krále Fredericka IV. o úmrtí švédského krále Karla XII. Později byl Peter navržen na povýšení do hodnosti kotraadmirála. V r.1719 Tordenskiold dobyl švédskou pevnost Carlsten v Marstrandu. Nakonec se mu podařilo zajmout či zničit většinu göteborgské flotily 26.9.1719 a poté byl povýšen na kontraadmirála.

Na služební cestě do Hannoveru na zastávce v krčmě hrál hazardní hru s livoňským plukovníkem Jakob Axel Staël von Holstein ve švédských službách. Wessel jej nazval podvodníkem a falešným hráčem. Což ho urazilo a došlo k souboji na kordy. Tordenskiold v souboji podlehl a 12.11.1720 zemřel.

Byl pohřben v Holmen. V roce 1819 byly jeho ostatky uloženy do sarkofágu.

Byly mu postaveny sochy v Trondheimu, v Kodani, v Stavernu, v Oslo a v Haakonsvernu. V USA ve státě Minnesota byl jeden okres dánskými usedlíky pojmenován Tordenskiold v roce 1871. Je také připomínán obrázkem na zápalkách a na poštovních známkách. Město Holmstrand má v erbu jeho loď HVIDE ØRN.

Dánské královské námořnictvo a norské královské námořnictvo mají několik lodí s jeho jménem. V norském Bergenu se nachází námořní výcvikové středisko Tordenskiold (KNM Tordenskiold).

V dánském Frederikshavn se každoročně pořádá letní festival na počest Petera Tordenskiolda.

Mnohá dánská města mají ulice pojmenovány Tordenskioldsgade.

Bylo o něm natočeno a napsáno několik víceméně pravdivých i fiktivních filmů, divadelních her, písní a muzikálů.

Dodnes v celém Dánsku i Norsku Petera Jansena Wessela TordenskIold znají všechny děti.

 

DALŠÍ SE PŘIPRAVUJÍ

 

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

Aktualizováno: 1. srpna 2016

Prameny: viz ZDROJE

Kontakt

Vše o lodích vicekomodor@gmail.com