Afonso de Albuquerque

Afonso de Albuquerque též Albuquerque Veliký, Lev moří, Cézar Východu, *1453?? Alhandra u Lisabonu - +16.12.1515 Goa. Byl portugalský státník, generál, dobyvatel, admirál a jeden z nejvýznamnějších zakladatelů koloniální říše Portugalska.

Byl to jeden z největších vojenských a námořních stratégů a géniů v portugalských dějinách všech dob. Získal tyto tituly: Guvernér a Admirál Indických moří, Vévoda z Goa, rytíř Řádu sv. Jakuba z Compostelly, šlechtic Královského dvora a kapitán Rudého a Arabského moře. Přímo se podílel na osmansko-portugalské válce v Indickém oceánu a Perském zálivu o kontrolu obchodu s východní Asií. Po několika brilantních vítězných bitvách proti mnohonásobné přesile armád a flotil Osmanské říše se stalo Portugalsko prvním globálním impériem v dějinách.

Byl druhým dítětem otce Gonçala de Albuquerque pána z Villaverde, který byl významnou osobou na královském dvoře a matky dony Guiomar de Castro. Afonso dostal vzdělání v královském paláci spolu s budoucím králem Janem II. Po škole sloužil 10 let jako voják v severní Africe proti Maurům a osmanským Turkům. V roce 1471 jako důstojník s vojsky pod velením Alfonse V. Portugalského dobyli města Tanger a Arzilu (dnes v Maroku). Roku 1476 se stal pobočníkem prince Jana ve válce s Kastilií. V roce 1480 v Itálii se mu podařilo nejen ochránit Ferdinanda II. Aragonského, ale také odrazit osmanskou invazi u Otranta a zvítězit. V roce 1481 byl princ Jan korunován na krále Jana II. a Afonso byl za své dosavadní úspěchy vyznamenán titulem zeman a u dvora sloužil až do roku 1495. Mezi tím v roce 1489 se na čas vrátil do severní Afriky jako velitel pevnosti u města Larache. Později roku 1495 byl Afonso a jeho vojska stažena k obraně Arzily.

Po korunovaci portugalského krále Manuela I. byla do Indie 6.dubna 1503 vyslána Pátá armada. Flotila devíti lodí jíž Afonso jako admirál velel. Ve flotile byli kapitáni viz Duarte Pacheco Pereira, Fernão Martins de Almada, Francisco de Albuquerque, Nicolau Coelho, Pedro Vaz da Veiga, António de Saldanha, Rui Lourenço Ravasco a Diogo Fernandes Pereira.

 Po přistání v Cochinu byla zahájena výstavba historicky první evropské pevnosti v Asii Fort Manuel (Sant’Iago). Velitelem pevnosti v Cochinu byl jmenován Duarte Pacheco Pereira, viz týž. Byly navázány obchodní styky se sousedním královstvím Quilon. Tím byly zpevněny základy portugalských kolonií v Indii.

5.února 1504 Afonso s nákladem koření vyplul zpět z Cochinu. Pro poškození lodi byl nucen provést rozsáhlé opravy v Mosambiku. Zde nalezl zprávy z října 1503 od jednoho ze svých kapitánů Saldanhy, viz týž. Zde se také setkal s Almadou, viz týž. 1.května 1504 společně vypluli. V atlantiku na rovníku bylo přes šedesát dní bezvětří a vyčerpáním zemřelo 130 mužů. Zachránila je portugalská otrokářská loď, která je doprovodila na Kapverdy. Do Lisabonu dopluli 16.záři 1504 pouze s osmnácti muži. Afonso byl vřele přijat králem Manuelem I., kterému přivezl několik indických koní.Afonso navrhl další postupy při rozšiřování portugalského impéria v Indii.

Roku 1506 byla připravena výprava Osmé armady patnácti lodí do Rudého moře pod vedením admirála a bratrance Tristão da Cunha. Pět lodí z flotily bylo pod velením Afonse. Výprava dobyla perské město Sokotra. Pak v prosinci roku 1508 Afonso připlul se svou flotilou do indického Cannanore na Malabarském pobřeží, s posláním vystřídat místokrále dona Francisco de Almeida, viz týž. Ten prozatím odmítl předat úřad a Afonse uvěznil. Poté zformoval loďstvo proti spojené egyptsko-osmanské flotile dvaceti tří lodí a střetli se u Diu. Po vítězství 3.února 1509 de Almeida tak pro Portugalsko získal nadvládu v Indickém oceánu. Vzápětí Afonse propustil a předal mu úřad místokrále. V roce 1510 de Almeida odplul do Portugalska.

Afonso jako guvernér chtěl ovládnout muslimskou Indii a obchod, především trh s kořením. Tento plán zahájil dobytím města Goa v roce 1510, které se stalo strategickým přístavním městem. Dalším krokem bylo dobytí Malaky (dnes město v Malajsii), vybudování obchodní stanice a pevnosti. O to se Portugalci neúspěšně pokusili již v roce 1509.

V roce 1511 z Goa vyplula flotila osmnácti lodí s 200 indickými a 900 portugalskými vojáky, nezi nimiž byl i viz Fernão de Magalhães. Malaka byla bráněna více než 20000 muži a více jak 2000 děly. I přes tuto hrozivou převahu obránců Afonso prokázal genialitu svého námořního i pozemního velení. Malaku dobyli také s pomocí domorodců, kteří neměli rádi své muslimské vládce a sultána Mahmuda Shaha. Po dobytí a stabilizaci v oblasti byla započata stavba pevnosti a obchodní stanice. Během let 1511-13 také pověřil vyslance navázat obchodní a diplomatické kontakty s okolními zeměmi jako Pegu (dnes Barma), Sumatra, Siam (dnes Thajsko), ostrovy koření Moluky a v Číně se podařilo vyjednat obchodní styky až v roce 1616, tedy rok po smrti Afonse.

V průběhu této doby Afonso také hledal spojence proti sílící Osmanské říši. V prosinci 1512 do Goa dorazil vyslanec krále Manuela I. Mateus, který však byl považován za osmanského špiona. Po výslechu musel nedobrovolně odplout do Portugalska, kde byla potvrzena jeho totožnost.

Afonso dostal od krále úkol obsadit přístavní město Massawu s výhodnější strategickou polohou než dosavadní Sokotra, pro kontrolu úžiny Bab al-Mandab (Mandeb) do Rudého moře. V únoru 1513 vyplul de Albuquerque s 1000 portugalských a 400 sty Malabarských vojáků do Rudého moře. Byla však zjištěna velmi početná posádka mameluckých vojsk Osmanů. Proto bylo v květnu napadeno město Aden, leč neúspěšně. Pak propluli do Rudého moře (jako první Evropané). Pro nestálé větry dopluli na ostrůvek Kamaran, kde čekali na příznivý vítr až do srpna. Pak se vrátili zpět do Indie, aniž by splnili cíle výpravy, mj. měli dobýt Suezskou šíji pro zkrácení dopravní tepny kolem Afriky z Indie do Evropy.

 V roce 1514 se Afonso věnoval správě a rozvoji kolonií, především Goa. Zavedl portugalské zákony do běžné praxe včetně sňatkového práva. Portugalští muži, kteří se oženili s místními ženami, byli osvobozeni od daňové povinnosti.

Afonsův bratranec Tristão da Cunha byl pověřen králem, aby 12.března 1514 uspořádal velkolepou přehlídku pro papeže Lva X. v Římě. Průvod zvířat a bohatství z portugalských držav papeže i Evropu zcela ohromilo.

V letech 1513–15 probíhalo diplomatické vyjednávání s perským šáhem Ismailem I. o koalici proti sílící Osmanské říši. Po neúspěšných vyjednávání v Gujarati, Ormuzu a Bijapuru se na jaře 1515 Afonso rozhodl Ormuz dobýt silou. Po úspěšném tažení ustanovil jako správce své důstojníky. V létě onemocněl tropickou nemocí a vrátil se do Goa.

Mezitím političtí i mocenští nepřátelé na královském dvoře Afonse pomlouvali a nepřímo popouzeli Manuela I. v obavách i žárlivosti proti Afonsovi.

V září do Goa dorazila nová flotila z Portugalska. V listopadu 1515 Afonso de Albuquerque složil funkci guvernéra Estado da India. Byl vystřídán svým nepřítelem u dvora, Lopo Soaresem de Albergariem.

Před svou smrtí 16.prosince 1515 napsal dopis králi Manueli I., v němž se přiznával k otcovství nemanželského syna a požádal krále o dědictví svých zásluh a majetku pro něj. Afonso byl pohřben, podle své poslední vůle v kostele Nossa Señhora da Serra (nyní Our Lady of the Hill) v Goa. Roku 1566 byly ostatky převezeny do kostela Señhora da Graça v Lisabonu.

 

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

Prameny: viz ZDROJE

Kontakt

Vše o lodích Pište nám Své připomínky. Rádi Vám odpovíme, nebo napíšeme članek. vicekomodor@gmail.com