Gerrit van Beuningen

Gerrit van Beuningen také Gerard van Boningen *1560 Emden - +7.11.1599. Německý exulant a holandský námořník, kapitán, viceadmirál a korzár.

Pocházel z nuzných poměrů. V mládí pro svou nekatolickou víru musel uprchnout. V Holandsku vstoupil k námořnictvu, kde sloužil jako plavčík. Postupně se vypracoval na kapitána korzárských a obchodních lodí. V roce 1588 se pod velením viz admirál Justinus van Nassau jako spojenec Angličanů podílel na odražení španělské invaze do Anglie viz sir John Hawkins. Poté se v Holandsku oženil se Sarou Cruydenier.

V roce 1592 se Gerrit van Beuningen plavil do Lisabonu pod velením viz Cornelis de Houtman. Tam strávili dva roky získáváním informací o mořských proudech, větrech, državách a dalších podrobnostech v jižní a jihovýchodní Asii. Portugalci a Španělé své objevy přísně tajili, ale podařilo se jim je získat. Po dvou letech se s úspěchem vrátili do Amsterdamu.

Poté se Gerrit stal kapitánem pro Obchodní společnost z Rotterdamu (předchůdce Holandské Spojené Východoindické společnosti VOC) rejdařů Pieter van der Hagena a Johan van der Vekena. Ti financovali jednu z prvních plaveb Holanďanů na dálný východ.

Na vlajkové galeoně DE HOOP byl rejdaři ustanoven velitelem výpravy pěti lodí viz admirál Jacob Mahu, u něho je celý seznam flotily. Gerrit van Beuningen byl ustanoven kapitánem galeony HET GELOOF.

Hlavním navigátorem celé flotily byl rejdaři ustanoven viz William Adams (Miura Anjin) na lodi DE HOOP.

Hlavním cílem výpravy byly Molucké ostrovy, kde měli prodat zboží a za získané peníze nakoupit koření. Náhradním cílem byla Čína nebo Japonsko. Protože bylo Holandsko ve válečném stavu se Španělskem a v tomto období i s Portugalskem, mohli napadat nepřátelské lodě a drancovat jejich kolonie.

Na lodích bylo zboží v celkem padesáti velkých truhlách. Byly to hrubé tkaniny, skleněné korálky, zrcadla a brýle, železné nástroje, zbraně, hřebíky, kladiva, pancíře a 500 mušket.

Po vyplutí z Rotterdamu se flotila 27.6.1598 shromáždila u ostrova Texel v Severním moři.

V září při plavbě podél afrických břehů posádku sužovaly kurděje a jiné tropické nemoci. Zemřelo přes dvacet mužů, včetně admirála Jacoba Mahu. Velení výpravy převzal jako admirál viz Simon de Cordes na galeoně DE HOOP. Viceadmirálem se stal Gerrit van Beuningen, který převzal velení na galeoně DE LIEFDE. Viz Sebald de Weert převzal velení na HET GELOOF a legendární viz Dirck Gerritszoon Pomp pro svou zkušenost převzal velení na DE BLIJDE BOODSCHAP.

Z Guinejského zálivu vypluli až v lednu 1599. Portugalci a Španěly přísně utajovaný Magalhãesův průliv nalezli až počátkem dubna 1599. Pro nepříznivé větry jej zdolávali další 4 měsíce, kdy lodě byly rozptýleny. Během plavby průlivem na následky kurdějí a vyčerpáním zemřelo přes 120 dalších námořníků.

V září 1599 se v Pacifiku shledaly galeony DE LIEFDE a DE HOOP na smluveném místě. V listopadu se admirál Simon de Cordes rozhodl (severně od Valparaisa) doplnit zásoby. Byli však napadeni domorodci a ztratily značnou část posádek, padli i admirál Simon de Cordes a viceadmirál Gerrit van Beuningen. Po úniku si posádka DE LIEFDE zvolila za kapitána svého navigátora viz Jacob Janszoon Quaeckernaeck.

 

Texty: P.Patočka, H.Prien

Korektura: Ali

1. srpna 2016

Prameny: viz ZDROJE

Kontakt

Vše o lodích vicekomodor@gmail.com