Giovanni Andrea Doria

Giovanni Andrea Doria též Gianandrea Doria *1539 - +1606. Italský admirál janovské flotily, markýz Tursi, princ z Melfi a rytíř Řádu sv. Jakuba z Compostelly.

Byl synem Giannettino Doria. Po jeho smrti byl adoptován janovským admirálem a svým prastrýcem Andrea Doriou.

V roce 1556 se stal admirálem janovské flotily.

Roku 1558 se oženil s Zenobia del Carretto a měli čtyři děti. Jeden syn byl kardinál Giovanni Doria.

V roce 1560 již v jednadvaceti letech byl Giovanni Andrea Doria jmenován velitelem flotily Svaté ligy Španělů, Janovanů, Benátčanů a papežského státu. Dalšími admirály ve flotile byli Španělé Juan de la Cerda a don Alvaro de Sande. Flotila měla 54 válečných galér a více jak 60 menších válečných a zásobovacích lodí, s 20000 muži. Některé zdroje uvádí počty mnohem vyšší. Po shromáždění flotily u Messiny vyplula flotila Svaté ligy s cílem dobýt město Tripolis (dnes v Tunisku). Pro nedostatek vody a nepřízeň počasí, 12.3.1560 dobili ostrov Djerba a počali stavět opevněnou základnu.

Tripolis byl pod Osmanskou správou Turgut Reise, který měl flotilu 86 galér. Z východu od Istanbulu připlouvala osmanská flotila 120 válečných galér pod velením admirála Piale Pashi. Osmané se 9.5.1560 přiblížili k ostrovu Djerba a Giovanni Andrea Doria nařídil útok. Ze západu je však napadla flotila Turgut Reise. V průběhu několika hodin byla flotila Svaté ligy ostudně poražena. Giovanni Andrea Doria a další osamocené lodě unikly na sever.

Zbytek flotily Svaté ligy se opevnil v pevnosti Djerba, kde se po tříměsíčním obléhání vzdali a byli vzati do zajetí (otroctví).

Ztráty Svaté ligy byly asi 27 galér, několik desítek menších lodí a více než 9000 mrtvých a přes 5000 zajatých. Osmanské ztráty činily několik galér a přes 1000 mužů.

Osmanské loďstvo tak získalo nadvládu nad Středozemním mořem.

V roce 1564 svedl vítěznou bitvu s Osmany o Korsiku.

V roce 1570 se připojil ke Svaté lize proti Osmanům, kteří obsadili Kypr a vyhnali z Kypru Benátčany. Svatá liga vznikla pro vedení války s rozpínající se Osmanskou říší. Svatou ligu tvořila válečná loďstva Španělska, Benátek, papežského státu, království Neapole, Sardinie a Sicílie, Janova, Toskánska, Savojska, Urbina a rytířského řádu Johanitů.

Velitelem flotily byl ustanoven don Juan de Austria. Flotila čítala 206 galér, 6 galiot a několik menších lodí. Na lodích bylo přes 1800 děl. Mužstvo tvořilo kolem 40000 námořníků a veslařů a okolo 30000 vojáků.

Svatá liga se od května shromažďovala u Messiny. Flotila byla rozdělena do čtyř eskader. Střední eskadře velel admirál Marcantonio Colonna, levé eskadře admirál Agostino Barbarigo, pravé eskadře admirál Giovanni Andrea Doria, záložní eskadře admirál Álvaro de Bazán a generál Alessandro Farnes velel vojákům.

Flotila Svaté ligy vyplula v září východním směrem.

Osmanské flotile velel Müezzinzade Ali Pasha. Ta čítala 230 galér, přes 40 galiot a asi 40 menších lodí. Flotila měla celkem přes 740 děl. Posádky tvořilo 50000 námořníků a veslařů a 30000 vojáků Berberů, Egypťanů, Řeků a Syřanů. Některé zdroje však uvádějí celkové počty až o polovinu vyšší.

Osmanská flotila byla členěna do čtyř eskader. Střední eskadře velel admirál Müezzinzade Ali Pasha. Levé eskadře admirál Uluç Ali Reis, pravé eskadře admirál Mehmed Siroco a záložní eskadře admirál Amurat Dragut. Ti pluli na západ.

Obě flotily se setkaly u Lepanta (Naupactus, Řecko) 7.10.1571 dopoledne. Střední eskadry se v poledne střetly jako první a po krátkém prudkém boji byla osmanská eskadra zcela zničena. Velitel pravé osmanské eskadry zamýšlel obeplout levou eskadru Svaté ligy a napadnout ji zezadu. Tento manévr se však nezdařil. Levá a záložní eskadra Svaté ligy zatlačila Osmany do Korintského zálivu, kde je záhy zničila. Pravá eskadra Svaté ligy chytrým manévrováním udržela levou osmanskou eskadru mimo boj. Po ukončení svých bitev střední, levá a záložní eskadra obklíčily zbytek osmanské flotily a po celkem pěti hodinách bojů završily vítězství.

Flotila Osmanů ztratila 190 lodí, padlo 27000 lidí, 5000 jich bylo zajato a 12000 otroků bylo osvobozeno. Padli i admirálové Müezzinzade Ali Pasha, Mehmed Siroco a Amurat Dragut. Pouze 20 lodím s admirálem Uluç Ali Reis se podařilo uniknout. Svatá liga ztratila 12 galér, 8000 mužů a admirála Agostina Barbarigo.

Tato bitva byla poslední velkou bitvou galér ve světových dějinách. Zároveň je názornou ukázkou, co dokáže mohutná palebná převaha.

Bitvy se ve 23 letech zúčastnil jako voják levé eskadry i Miguel de Cervates, který v boji utrpěl těžká zranění. Dnes je známý hlavně jako autor knihy Don Quijote a dalších.

Po bitvě u Lepanta admirál Giovanni Andrea Doria v roce 1572 doprovázel dona Juan de Austria při formálním převzetí moci v Tunisku.

V roce 1601 vedl výpravy proti berberským státům.

Poté odešel na odpočinek.

 

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

28. prosince 2015

Prameny: viz ZDROJE

Kontakt

Vše o lodích Pište nám Své připomínky. Rádi Vám odpovíme, nebo napíšeme članek. vicekomodor@gmail.com