Jean-Baptiste Barthélémy de Lesseps


Jean-Baptiste Barthélémy de Lesseps, též Bartoloměj Lesseps *27.1.1766 Séte - +26.4.1834 Lisabon. Francouzský diplomat, tlumočník a člen posádky kapitána Jean-François de Galaup de La Pérouse při expedici do Tichého oceánu od srpna 1785 do ledna 1788.

Byl synem Martina de Lessepse, generálního konzula, s nímž dětství prožil v Hamburku a později v Petrohradě. Byl strýcem Ferdinada Marie de Lesseps, stavitele Suezského průplavu.

Barthélémy od sedmi let studoval v jezuitské koleji ve Versailles. Když mu bylo 12 let, mluvil plynně francouzsky, německy, rusky a španělsky. Po studiu v roce 1783 se vrátil za otcem do Petrohradu. Později byl jmenován vicekonzulem Francie v Kronštadtu. Tam se vyznamenal úspěšným zažehnáním rodící se vzpoury na fregatě URANIE z Dunkerque. To udělalo dojem na francouzského velvyslance v Rusku, hraběte de Segur a podal o tom zprávu do Versailles. Důsledkem této zprávy bylo setkání de Lessepse s Paulem Antoine Fleuriot de Langle, který byl druhým kapitánem na expedici do Tichého oceánu pod vedením La Perouse. Samotný La Perouse, velmi váženým u krále Ludvíka XVI., požádal ministra zámoří a kolonií Charlese Eugéne Gabriel de La Croix de Castries o přidělení de Lessepse k expedici jako diplomata a tlumočníka. 1.srpna 1785 vypluly z Brestu fregaty BUSOLE pod velením La Perouse a ASTROLABE kapitána de Langle, na jejíž palubě byl Barthélémy de Lesseps v hodnosti vicekonzula. Během cesty byl de Lesseps zasvěcován do námořního řemesla. Pluli přes Atlantik kolem jižní Ameriky, skrz Hornův mys, napříč Pacifikem k Velikonočním ostrovům. Pak se zastavili na Havaji a pokračovali k tehdy ruské Aljašce. Pak pokračovali ke Koreji, Macau, dále k Japonsku a na Kamčatce zakotvili v dnešním Petropavlovsku. Zde de Lesseps vystoupil, protože měl z pověření La Perouse doručit veškerou dokumentaci, mapy, objevy atd., do Paříže. Cesta dlouhá 25 750 km (16 000 mil) trvala téměř 13 měsíců od 7. října 1787 do 17. října 1788. V Paříži byl přivítán jako hrdina, osobně ho přivítal a ocenil král Ludvík XVI. Byl jediným členem posádky La Perouse, který tuto expedici přežil.

Revoluční události zabránily jeho návratu do funkce konzula v Kronštadtu. Zůstal ve Francii do roku 1792, kdy byl jmenován generálním konzulem a měl nahradit svého otce v Petrohradě. Kvůli napoleonské válce s Ruskem byl odchod do Petrohradu odložen na neurčito. Barthélémy de Lesseps se oženil s Rose Catherine Cécile Lucie Ruffin, s níž měl osm dětí.

Roku 1794 byl jmenován náměstkem tajemníka v Konstantinopoli. V roce 1796 vykonal diplomatickou cestu do Turecka. Roku 1798, během nepokojů ve Francii, byli de Lesseps a jeho rodina uvězněni na tři roky. Po propuštění v roce 1801 byl vyslán do Petrohradu zrestaurovat generální konzulát. V roce 1802 se de Lesseps významně přičinil o obnovení obchodu se dřevem pro francouzské námořnictvo. Bitva u Slavkova tuto situaci však velmi zhoršila a byl nucen odejít do Polska a pak do Drážďan, kde se s Napoleonem setkal. Po smíru se na krátko de Lesseps vrátil do Petrohradu, ale roku 1812 se vztahy Ruska s Francií natolik zhoršily, že de Lesseps s rodinou musel Petrohrad opustit nadobro. Po pádu Napoleonovy republiky byl de Lesseps jmenován konzulem v Lisabonu, kde sloužil až do svého skonu v roce 1834. Během svého života vydal několik publikací o svých cestách i s La Perousem.

 

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

Prameny: viz ZDROJE

Kontakt

Vše o lodích Pište nám Své připomínky. Rádi Vám odpovíme, nebo napíšeme članek. vicekomodor@gmail.com