PRINZEß EITEL FRIEDRICH
DAR POMORZA
(1909)

Od 1910 do 1920.

Od 1929 do 1946.

Od 1946 do 1982.

Znak Polska na zádi.

Školní fregata Polského námořnictva

IMO 5086451

 

Přezdívka:              „Biała Fregata

Založení kýlu:         9. března 1909

Spuštění na vodu:   3. dubna 1909

Zařazen do služby:  12. října 1909 jako německá školní

                              loď PRINZEß EITEL FRIEDRICH

Vyřazen ze služby:   v roce 1920 odevzdána Francii

                               jako válečná reparace

Osud:                       v červenci 1929 prodána Polsku

                                jako POMORZE

Zařazena do služby:   červen 1930 jako školní loď DAR POMORZA

Vyřazena ze služby:     4. srpna 1982

Konečný osud:             Nyní v Národním námořním muzeu v Gdyni, Polsko (Narodowe Muzeum Morskie w Gdyni).

 

Sesterské lodi

  • GROßHERZOGIN ELISABETH (po reparaci 1946 francouzská DUCHESSE ANNE, nyní v muzeu v Dunkerque)
  • GROßHERZOG FRIEDRICH AUGUST (dosud pluje v Norsku s názvem STATSRAAD LEHMKUHL)
  • SCHULSCHIFF DEUTSCHLAND (nyní v muzeu v Brémách)

 

Technická data

Délka celková             93 m (před rekonstrukcí 91 m) s čelenem

Délka paluby              80,3 m

Šířka                         12,6 m

Výška trupu               7,31 m

Materiál trupu            ocel

Výška celková             41,4 m

Ponor maximální          5,7 m

Nákladový prostor        1 561 BRT (4 418 m³) prostornost celé lodě

Nákladový prostor        525 NRT (1 486 m³) pouze nákladové prostory

Výtlak                         2 500 t

 

 

Takeláž a pohon

Oplachtění                     plnoplachetní třístěžňová fregata

Plocha plachet                2 100 m² (před rekonstrukcí 1 900 m²)

Pomocný diesel motor     MAN o výkonu 316 kW (430 hp)

Lodní šroub                    jeden šroub Ø ?,? m

Kormidlo                        jedno

Maximální rychlost          17 uzlů (31 km/h) pod plachtami

Maximální rychlost          7 uzlů (12 km/h) motorem

 

Posádka

28-40 mužů stálé posádky plus 120 - 150 kadetů (před rekonstrukcí až 200 kadetů)

 

Kapitáni

1929–1938 Konstanty Matyjewicz-Maciejewicz;

1938–1939 Konstanty Kowalski;

1939–1945 Alojzy Kwiatkowski;

1945–1952 Stefan Gorazdowski;

1953–1977 Kazimierz Jurkiewicz;

1977–1982 Tadeusz Olechnowicz.

 

 

Stavba školní lodi s konstrukčním číslem 202 pro Německý výcvikový lodní klub (Deutscher Schulschiff-Verein) byla zahájena 9. března 1909 v loděnicích Blohm & Voss v Hamburku. Plachetnice byla spuštěna 3. dubna 1909 a 12. října 1909 pokřtěna jménem PRINZEß EITEL FRIEDRICH po vévodkyni Žofii Šarlotě Oldenburské, manželce Eitela Friedricha Pruského. Na svou panenskou plavbu vyplula 6. dubna 1910 pod velením Richarda Dresslera. V následujících letech školní fregata absovlvovala pravidelné výcvikové plavby. Přes léto kandidátské v evropských vodách a přes zimu do Karibského moře.

Po skončení Velké války (1. světová) byla školní fregata PRINZEß EITEL FRIEDRICH podle Versaillské smlouvy v roce 1920 odevzdána Francii jako válečná reparace. Následovalo devitileté chátrání. Ač byla fregata od roku 1922 v majetku Francouzského spolku lodních dopravců z Paříže (Societe Anonyme de Navigation – Les Armateurs Francais), nikdy nevyplula. V roce 1926 byla předána námořní akademii v Saint-Nazaire (Les Navires Ecoles Francais). Zde měla být překřtěna na COLBERT, místo toho zakotvená dál chátrala. Počátkem roku 1927 byla školní fregata prodána francouzskému automobilovému závodníkovi a britskému politikovi baronu Maurice Arnold de Forest. Ten ji přemístil do Nantes, kde ji chtěl přestavět na motorovou oceánskou jachtu. Naštěstí k tomu z finančních důvodů nedošlo a musel ji prodat.

Polská komise národního loďstva (Komitet Floty Narodowej) s dalšími organizacemi z Pomořanska již nějaký čas hledaly náhradu za dosluhující školní třístěžňový bark LWÓW (vyřazen 1938). Ve Francii chátrající fregata PRINZEß EITEL FRIEDRICH byla v červenci 1929 koupena za 7 000,- £ (přibližně 8% původní hodnoty) od barona Maurice Arnolda de Forest. Zčásti zaplavená fregata byla pokřtěna na POMORZE a 26. prosince 1929 ve vleku dvou remorkérů POOLZEE a WITTE ZEE vyplula. POMORZE byla 10. ledna 1930 dovlečena do dánské loděnice v Nakskov. Tam byla POMORZE kompletně zrekonstruována, včetně montáže pomocného dieselového motoru do původních kajut kadetů. Během rekonstrukce byla na počest sponzorů z Pomořanska pokřtěna na DAR POMORZA. Jejím prvním kapitánem se stal v Polsku legendární kapitán kapitánů Konstanty Matyjewicz-Maciejewicz. 19. června 1930 zbrusu přestavěná školní fregata DAR POMORZA zakotvila v Gdyni, která se stala jejím domovským přístavem. Téhož dne byla zařazena do služby. DAR POMORZA byla 13. července 1930 s velkou slávou vysvěcena biskupem Stanisławem Okoniewski za přítomnosti kmotrů ministra průmyslu a obchodu Eugeniusz Kwiatkowski a manželky ministra zemědělství Maria Janta-Połczyńska.

Do začátku druhé světové války probíhaly pravidelné školní plavby. Záhy si DAR POMORZA získala přezdívku „Biala Fregata“. První školní plavba se konala od 20. července do 30. září 1930. Při další plavbě 22. listopadu 1931 poprvé přeplula rovník. Při plavbě od 16. září 1934 do 3. září 1935 DAR POMORZA poprvé přes Panamský průplav obeplula svět a zapsala se do historie polské mořeplavby. Při návratu do Gdyně z této první plavby kolem světa visel na předním stěžni třicet devět metrů dlouhý plamenec jako symbol 39 000 námořních mil (přes 72 000 km). DAR POMORZA 2. listopadu 1937 poprvé proplula kolem mysu Hoorn a 29. prosince 1937 zakotvila na Martiniku (Martinique) v Karibském moři. V roce 1938 převzal velení lodi kapitán Konstanty Kowalski.

Během okupace Polska nacisty od 1. září 1939 do 21. října 1945 nalezla DAR POMORZA útočiště v neutrálním švédském Stockholmu. V této době byl kapitánem Alojzy Kwiatkowski.

Do osvobozeného Polska se DAR POMORZA ze švédského exilu vrátila 24. října 1945 do Gdyně. Poté převzal velení lodi kapitán Stefan Gorazdowski.

V roce 1953 převzal velení školní fregaty DAR POMORZA kapitán Kazimierz Jurkiewicz. V roce 1967 se uskutečnil druhý debut lodi při přehlídce v Montrealu, stát Quebec v Kanadě, kdy si DAR POMORZA během výstavy získala obecný respekt pro ni a svou zemi. DAR POMORZA se v roce 1972 zúčastnila Mezinárodní Regaty Velkých Plachetních lodí (tyto regaty byly složené ze dvou etap, oficiální název regaty „Cutty Sark Tall Ships races“ byl používán do roku 2003, název „Operation Sail“ se používal jako jiné označení této regaty, dále jen MRVP).

Zvon vítězství (Dzwon Zwycięstwa) za MRVP 1972. Foto: NNMG.

Při tomto závodu na trase Solent – Skaw získala svůj první titul a porazila o pět minut na cílové čáře německý školní třístěžňový bark Bundesmarine GORCH FOCK II (spuštěný v roce 1958) pod velením Ernst von Witzendorff. V roce 1973 ve stejné regatě obsadila třetí místo. V roce 1974 v MRVP v Gdyni ve třídě A dosáhla čtvrtého místa. V roce 1976 byla MRVP pořádána USA k dvousetletému výročí deklarace nezávislosti. Na tomto závodě DAR POMORZA a jejího kapitána Kazimierz Jurkiewicze oficiálně přivítal norský kapitán Kjell Thorsen ze školní třístěžňové fregaty CHRISTIAN RADICH (spuštěna v roce 1937).

V roce 1977 přebral velení DAR POMORZA její poslední kapitán Tadeusz Olechnowicz. Pod jeho velením v roce 1980 DAR POMORZA v závodech MRVP v etapě „Cutty Sark Trophy“ obsadila první místo. Dne 15. září 1981 školní fregata DAR POMORZA vyplula na svou poslední plavbu do finského Kotka. Po návratu byl DAR POMORZA udělen Řád znovuzrození Polska (Order Odrodzenia Polski).

Dne 4. července 1982 byla formálně vyřazena ze služby a její vlajka slavnostně předána nové školní třístěžňové fregatě DAR MŁODZIEŻY (spuštěna v roce 1981). Vyřazení ze služby proběhlo 4. srpna 1982, 16. listopadu byla DAR POMORZA předána Národnímu námořnímu muzeu v Gdyni. Slavnostní otevření exponátu školní fregaty DAR POMORZA veřejnosti proběhlo 27. května 1983.

Pod polskou vlajkou školní fregata DAR POMORZA během jednapadesáti let služby vykonala sto dvě plavby. Celkem naplavala přes půl milionu námořních mil (přes 930 000 km) což je dvacet třikrát kolem světa. DAR POMORZA byla v polské historii první lodí, která obeplouvala svět. Během své služby bylo na DAR POMORZA pod velením šesti kapitánů vyškoleno 13 384 kadetů z námořní školy v Gdyni. Pravidelně se také zúčastňovala MRVP a setkání školních lodí pořádaných STA. DAR POMORZA je jednou z mála velkých plachetnic, která patří k nejoblíbenějším na světě nejen mezi modeláři a fotografy.

 

Ze vzpomínek slovenského kadeta Juraje Boroše

Kadeti boli ubytovaní v bývalých „ládovniach“ - nákladových priestoroch, spali v hamakoch, ktoré po rannej rozcvičke zbalili a uložili do skladu hamakov. Sponad hlavy sa zložili stoly a lavice s vyklápacími nohami a kadeti mali miesta na stolovanie a vyučovanie. Večer sa lavice a stoly podvesili nad hlavy a rozvešali sa hamaky – každý kadet mal svoje číslo hákov na zavesenie. Ubytovacie priestory pre tri smeny (vachty) po štyridsiatich mužoch – prvá a druhá vachta boli ubytované v hlavnej ládovni, tretia bola v menšej zadnej. Na lodi bola okrem toho jedna učebňa.

Režim na lodi. 06:30 budíček, 06:35 nástup na hlavnej palube so zbalenými hamakmi, rozcvička – prelezenie cez saling (cca 30 m), jednou stranou nahor, druhou nadol (každý sa zobudil J), odnesenie hamakov do skladu. Potom hygiena a o 07:30 raňajky, 08:00 nástup na slávnostné vztýčenie vlajky. Po vztýčení vlajky vystriedanie služieb. Na obed boli aj tri mesiace zemiaky s nejakou prílohou, raz to boli tvrdé karbonátky, inokedy kus kurčaťa. Ale vždy zemiaky. O 21:30 večerný nástup, vyhlásenie pochvál a trestov za aktuálny deň. Pridelenie trestných prác previnilcom na ďalší deň (napr. čistenie WC pre 120 kadetov atď…). Vynesenie hamakov zo skladu, rozvešanie, ustlanie, zoblečenie pracovných uniforem, 22:00 večierka. V noci bývali cvičné poplachy – pred každým bol nástup na hlavnej palube so zbaleným hamakom. Po poplachu znova zavesiť hamak, ustlať, zobliecť atď. Niekedy boli dva cvičné poplachy za jednu noc. Ale ranná rozcvička cez saling každého zobudila - tvrdšie to bolo na tzv. kandidátskej plavbe, ale po prvom ročníku už bolo poplachov značne menej.

Do roku 1978 sa pri práci na rahnách nepoužívali bezpečnostné popruhy do sily vetra šiestich stupňov Beaufortovej stupnice, neskôr sa začali používať stále. Náš ročník (1977-1982) bol posledný, který liezol do lanovia bez popruhov.

Službukonajúca vachta musela byť na hlavnej palube za každého počasia a stavu mora pripravená na prípadnú prácu s plachtami. Zo službukonajúcej vachty sa každú hodinu vyberali štyria až ôsmi kormidelníci (podľa počasia) a dve hliadky, ktoré stáli na bokoch prednej paluby.

Plavby na DAR POMORZA boli dve:

  • Kandidátska - bola ako keby súčasťou prijímacích skúšok, po nej ešte mohli byť niektorí adepti vylúčení, resp. im nebolo umožnené štúdium – napr. ak mal niekto veľmi silnú morskú chorobu, alebo nedokázal byť disciplinovaný. Táto plavba trvala obyčajne okolo dvoch mesiacov, začínala sa po návrate lode z „veľkej“ plavby (s kadetmi po prvom ročníku školy). Bolo to teda koncom leta a na jeseň, keď na Baltiku a Severnom mori boli časté štormy (búrky).

  • Prax po prvom ročníku – tri-štyri mesiace, niekedy viac, s praktickými cvičeniami, prácou na mape, so sextantmi, výpočtami atď.

Spolu teda každý absolvent Vysokej námornej školy v Gdyni na DAR POMORZA odplával päť až šesť (a viac) mesiacov.

 

Několik mincí z mnoha s DAR POMORZA

Text: A. Cvek, J. Boroš, P. Patočka

Korektura: Ali

30. listopadu 2018

Prameny: viz ZDROJE

Kontakt

Vše o lodích Pište nám Své připomínky. Rádi Vám odpovíme, nebo napíšeme članek. vicekomodor@gmail.com