Děla

Od nepaměti byly lodě neozbrojené a v nouzi osádka použíla oštěpy, nebo luky. Ve starověku se na fénických,  řeckých, perských, římských a dalších lodích objevují menší katapulty, mangonely, praky, balisty atp. Pak je pár století klid velkých zbraní, až do 14.století, kdy do Evropy přišly zbraně na střelný prach. V době, kdy kupecká hanza zažívá nebývalý vzestup, se také zvýšila četnost napadení piráty. Pro lepší obranu před piráty se začalo na lodích improvizovat s arkebuzami větších ráži. Později se lodě vyzbrojují švihovkami, kulverinami nebo komorovými děly, která jsou na palubě pevně namontována.

Od začátku 16. století se používala místo komorových, děla lafetová na čtyřech kolečkách a kyvnou hlavní, se kterými je střelba přesnější. Děla byla rozmístěna, dle typu a velikosti lodi,  na jedné až čtyřech palubách, v nástavbách i na zádi a přídi. S galeonami dochází k vybavování lodí pestrou škálou ráží děl od 4 do 50 liber. V 17. století dochází ke standarizaci umístění lodních děl takto: Primární: 36 liberní na první nejspodněnší dělostřeleckou palubu. 18-24 liberní na druhou a někdy i třetí. 12-18 liberní na třetí a čtvrté, resp.do nástaveb. A sekundární děla jsou: 0,5-9 liberní jako kulveriny, falkonety, obrtlíková děla a těžké zadovky, jsou vně nástaveb a na zábradlích, používaně jako brokovnice (kartáče) k eliminaci nepřátelské osádky při zahákování.

V půlce 17.století se objevil pojem řadová loď, to označuje loď, používanou pro boj v lineární formaci a v řadě za sebou ostřelují protivníka. Řadová loď je největším typem fregaty a byla účelově stavěna pouze pro námořní bitvy a války.

 

Řadové lodě se dělily do tříd dle počtu děl na bocích, výtlaku a počtu členů posádky:

TŘÍDA

POČET DĚL

NOSNOST

POSÁDKA

Lodě 1.třídy

100 a více

1800-2100 tun

800-1000 mužů

Lodě 2.třídy

85 – 99 děl

1400-1700 tun

500-700 mužů

Lodě 3.třídy

70 – 84 děl

1000-1300 tun

300-400 mužů

Lodě 4.třídy

50 – 69 děl

V těchto třídách byl

rozhodující jen počet děl.

Lodě 5.třídy

32 – 49 děl

Lodě 6.třídy

20 – 31 děl

Rozmanitost v počtu děl, výtlaku a v počtu posádek v každé třídě je ovlivněno dobou i požadavky námořnictva té které země.

 

Do lineární sestavy se zpravidla dávaly pouze lodě první až třetí třídy. Nejvýkonnější a nejsilnější řadové lodě byly velice drahé, měly početnou posádku. Typickou bitevní lodí 18.století se stala 74 dělová řadová loď o dvou palubách, vybavená nejtypyčtějšími děly, 24 a 18 liberními. Na konci 17. století byla nejpoužívanější těžká děla 42 liberní. Pro malou účinnost byla vyměněna za děla 32 liberní. V 18. století se dále používala 24, 18, 9, a 6 liberní děla. Objevují se carronády, krátká děla, která se hodila pouze k boji nablízko. Dále moždíře pro bombardování Umísťovala se na nástavby i na hlavní palubu. Až do poloviny 19. století jsou děla hladká bez vývrtu.

 

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

Prameny: viz ZDROJE

Kontakt

Vše o lodích vicekomodor@gmail.com